Velmi častým škůdcem na pokojových
rostlinách je třásněnka. Dospělí jedinci vypadají jako malé drobné mušky,
vyskytující se nejčastěji na pupenech a poupatech rostlin. Jejich křídla
jsou zakončena dlouhými jemnými chloupky, díky kterým dostaly třásněnky
své jméno.Barva těla se liší podle druhů, nejčastěji se vyskytující tásněnka
skleníková má tmavohnědé válcové tělo a na spodní části má žluté tečky.
Druhým, nejčastěji se vyskytujícím se druhem je třásněnka zahradní, hrachová
a jiné.
V suchém a teplém prostředí se třásněnky líhnou velmi rychle, larvy se
po dvou týdnech života zakuklí v zemině a po týdnu se vylíhnou dospětí
jedinci. Celý reprodukční cyklus třásněnek netrvá déle než pět týdnů, přibližně
stejná je i jejich doba života. Třásněnky ve všech vývojových stádiích
jsou schopné přezimovat v zemině a množí se bez ohledu na roční období.
Jejich přítomnost zjistíme poté, kdy se na listech rostlin začnou objevovat
malé stříbřité skvrnky, způsobené vzduchem, který do listových tkání vtlačují
sající škůdci. Za následem této činnosti škůdců je zpomalení nebo úplné
zastavení růstu napadených rostlin a opadávání listů. Kromě zmíněných stříbřitých
cestiček se na povrchu napadené rostliny objevuje tkzv. medovice, což jsou
červenohnědé výměšky třásněnek. Na těchto se později usazují plísně , způsobující
další škody na rostlině a působí jako přenašeči virových chorob u rajčat,
begónií a chryzantém. Stejně jako i u ostatních škůdců zde platí, že rostliny
vystavené stresu z nevhodných pěstitelských podmínek jsou mnohem méně odolné
proti třásněnkám než rostliny zdravé.Suché a teplé prostředí je přímo
ideální pro jejich přemnožení. Třásněnek je mnoho druhů, vyskytují se prakticky
na každé skupině rostlin, nejčastěji se vyskytují třásněnka skleníková
a třásněnka zahradní. Dlužno říci, že třásněnka objevená v počátečním stadiu
není zdaleka tak úporným a těžko likvidovatelným škůdcem jako jsou svilušky
a podobná havěť.
Likvidace: pokud zjistíme třásněnku v
počátečním stadiu, můžeme se jich s úspěchem zbavit, pokud omyjeme
mírně napadenou rostlinu mýdlovým roztokem. Mýdlový roztok ucpe póry na
těle třásněnky a tím ji zahubí.Postup musíme po dvou týdnech opakovat,
aby byla zasaženy všechny generace postupně se líhnoucích třásněnek.
Biologická ochrana: účinnou biologickou
ochranou je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Dravý roztoč
je 0,5 mm velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek,
tak svilušky. Je ale schopen vyvíjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce
trvá v závislosti na potravě 6 – 10 dnů. Za jeden den roztoč vysaje asi
3 larvy třásněnek. Nasazení druhu Amblyseius cucumeris je vhodný na začátku
sezony v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují
masově a Amblyseius cucumeris kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek.
Je možno jej aplikovat současně s ostatními predátory používaných ve sklenících
k ochraně rostlin. Dravý roztoč je citlivý vůči některým chemickým přípravkům
na ochranu rostlin.
Chemická ochrana: likvidace probíhá v
uzavřených prostorách za pomoci vykuřovacích tablet, v bytě je účinný postřik
některým z insekticidů, např Mospilanem.
pohlaď mě myší a uvidíš minikiwi
Následující nabídka pro návštěvníky z
vyhledávačů: