|
Rakytník řešetlákový / Hippopha rhamnoides / je nazýván
citroníkem severu a své pojmenování si skutečně zaslouží. Obsahuje vysoký
podíl vitamínu C a jeho plody jsou jedlé jak čerstvé, tak upravené do džemů
a kompotů. Keř je velmi elegantní, trnitý, s uzkými listy a stříbřitě šedými,
drobnými květy.Ty se na podzim změní v ozdobné oranžové bobule v bohatých
trsech.
Rakytník je keř nebo menší strom vyskytující
se hlavně v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, nyní rozšířený
po celé Evropě. Je trnitý, obvykle 2metry vysoký, má zeleno-stříbrné listy
a oranžové bobule.
U nás se používá většinou jako okrasný nebo zpevňující keř na náspech u
silnic, ale léčivé účinky této rostliny byly donedávna přehlíženy. Má 10x
více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí,
že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě
toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Rakytník
má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi
vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů,
stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá tedy
při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně
akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při
omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Vynikající
je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje
stav kloubů při revmatismu, vykazuje i protinádorové účinky. Velký boom
v současné době zažívá v USA - jsou známy první pozitivní výsledky při
léčbě rakoviny děložního krčku. Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem
všech nejdůležitějších vitamínů.
Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící
se kůň. Staří Řekové totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde
rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.
Pěstování:
Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík
poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší velmi
dobře sucho (nesmí ale zaschnout po vysazení, než zakoření!). Má daleko
rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří kořenové výhonky, proto
ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž. Je ideální
pionýrskou dřevinou na zpevnění dun, sutí, pro vytváření přírodních porostů
na písčitých propustných půdách (např. rekultivace lomů). Jemně vláknité,
středně těžké dřevo se používá v řezbářství.
Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře.
Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru
pět samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků
pupenů.
Plody rakytníků se suší a dělá se z nich čaj. Výborné jsou kompoty, protlaky,
sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitaminů a ostatních
biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho
jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých
větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky a jsou měkké. Zpravidla
se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Plody se proto
sbírají až v zimě - nejlépe při minus deseti stupních Celsia. V zimě
se odstřihnou celé větvičky, dají se do mrazicího boxu a pak se lehce seškrabávají.
Nebo v terénu rozprostřeme pod keřem plachtu a zmrzlé bobule setřeseme
na zem. Protože vysokou teplotou se vitamin C „ztrácí“, je tedy velice
dobré rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle
libosti konzumovat.
Zpracování:
Návod na rakytníkový likér
Sesbírané plody se naloží do osmdesátiprocentního
alkoholu, tam se luhují 8 -14 měsíců.Takto připravený macerát se podle
potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových
sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou
barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně stačí k prevenci před
nemocemi.
Džem z hlohu a rakytníku 1kg
bobulí hlohu, 1kg plodů rakytníku řešetlákového, 1kg cukru, 1 litr vody.
Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom
je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a
vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme,
osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic,
zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90oC 15 min.
Zatím nedoceněný zůstává rakytníkový
olej.
Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní
stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic.
Má také značné baktericidní účinky. Významný je i obsah vitamínů - hlavně
A, C a E a další. Při vnitřním užívání pozitivně ovlivňuje činnost jater,
pankreatu, snižuje sekreci žaludečních šťáv, podporuje hojení žaludečních
a dvanácterníkových vředů, zlepšuje peristaltiku a velmi dobře působí i
při hemeroidech. V neposlední řadě také výrazně posiluje imunitní systém
zvláště u dětí. Při vnější aplikaci je vynikající při termických
i chemických popáleninách, ale také při omrzlinách a při ozařování. Zajímavá
je i jeho schopnost tlumit bolest při naraženinách. Vhodný je jako podpůrný
prostředek při léčbě řady kožních onemocnění (ekzémy,alergie aj.).
Značný význam má i v gynekologii, např. při léčbě eroze poševního hrdla,
nebo poškozené poševní sliznice. Velké množství vitamínů a dalších aktivních
látek má také své nezaměnitelné místo při aplikaci oleje do koupele nebo
po sprchování, kdy zamezuje vysušení pokožky a zlepšuje její kvalitu. Pro
jeho výborné účinky ho lze doporučit k pravidelné péči o pokožku od malých
dětí až po seniory.
(Tyto informace pocházejí z http://www.doktorka.cz/
)
autor článku:
Jaroslav Svoboda - www.ekozahrady.com
|
