Podle zveřejněných průzkumů mají rajčata, konzumovaná každý den potlačit
vznik rakoviny. Podílí se na lykopen, obsažený v zelenině a některých druzích
ovoce jako červené barvivo,který vychytává v buňkách tzv. volné radikály
(mají za následek stárnutí buněk) a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob.
Jeho schopnost potlačit či zpomalit tvorbu rakovinotvorných buněk v lidském
těle byla prokázána. Rajčata tedy patří do skupiny zeleniny, která
obsahuje ochranné protirakovinotvorné látky. Obsažený lykopen patří do
skupiny karotenoidů a je nejsilnějším a nejúčinnějším antioxydantem, jenž
účinně bojuje proti všem formám rakoviny. Zmínky o něm se objevily v literatuře
teprve nedávno, asi před osmi lety, když seriózními vědeckými výzkumy a
pokusy bylo skutečně doloženo, že lykopen, používaný jako potravinový
doplněk chrání organismus před rakovinou plic, kůže, prostaty, zažívacího
traktu a prsu. Kromě těchto zjištění byly zveřejněny i poukazy na souvislost
s volnými radikály, které mají přímý vliv na stárnutí člověka. Volné radikály
se tvoří v těle nezdravě žijícího a stravujícího se člověka , působí negativně
na jeho organismus a právě lykopen působí jako protijed proti těmto prvkům.
Rajčata obsahují řadu minerálů, mj. chrom, který zajišťuje dlouhodobý pocit
nasycení. V létě se salátem s rajčaty nejlépe doplňuje úbytek minerálů
způsobený pocením. 100 g plodů má jen 20 kalorií, takže skvělá pro dietu.
Vědci se shodují, že rajská jablka
dokáží v lidském těle skutečné zázraky. Jejich nejnovější přínos pro lidské
zdraví odhalili teprve nedávno.
Při testech na laboratorních myších zjistili,
že tomatový džus smíchaný s vodou dokáže ochránit plíce před rozedmou,
kterou způsobuje tabákový kouř.
Japonští vědci nyní chtějí své pokusy opakovat
také na lidských dobrovolnících. Věří ovšem tomu, že u lidí bude mít rajčatová
šťáva stejný efekt jako u myší.
Odborníci pod vedením Kuniakiho Seyamy vystavili
po dobu osmi týdnů myši tabákovému kouři. Rozedma plic se přitom nedostavila
ani u jedné z těch, kterým dávali k pití vodu míchanou padesát na padesát
s tomatovým džusem.
Rajčatová šťáva obsahuje antioxidant lykopen,
který pomáhá omezit slučování volných radikálů. Ty vyvolávají v těle záněty
a mohou zapříčinit vznik rakoviny. "Právě lykopen dělá z rajčat zázračné
ovoce," míní Kuniaki Seyama.
Pěstování rajčat.
Rajčata mají ráda hlubokou a na podzim vyhnojenou, kyprou zem pod sebou
, protože vytvářejí dlouhé svislé kořeny. Pod povrchem půdy se rozkládá
spleť jemných kořenů, čerpajících živiny.Podle dlouholetých zkušeností
pěstitelů mají rajčata na rozdíl od ostatních plodin ráda stálé stanoviště
i mnoho let staré, stále se opakující, na stejném místě. Nikdo neví proč
tomu tak je, ale je tomu tak. Rajčatové sazenice sázíme šikmo, neboť ze
stonku v zemi pouští další kořeny. Tyčkové odrůdy samozřejmě
včas vylamujeme v paždí listů. Zásadně nekropíme rostliny
na list, neboť se tím podporuje množení houbových chorob. Pokud máme
rajčata ve skleníku, rosíme květy a jemně je poklepáváme.
Za zmínku stojí zastavení vývinu plodů rajčete. Vývin plodů se zastaví
ve velikosti hlavičky sirky a tak zůstane. Příčinou je příliš teplý a suchý
vzduch v době opylování.Když je příliš teplé počasí, postřikujeme rajčata
ráno vodou na listy. Koncem srpna doporučuji rostliny zaštípnout
a tak podpořit dozrání nasazených plodů. Včasným postřikem např.
Kuprikolem a to včasnými,alespoň třikrát se opakujícími
postřiky podle návodu výrobce zabráníme rozšíření plísně bramborové a ostatních
plísní, napadajících rajčata. Velmi výhodné je mulčování posečenou trávou,
mulčování kopřivami báječně pohnojí. Při napadení molicí skleníkovou ošetříme
rostlinu Mospilanem, na svilušky zabírá Omite. Odstraňujeme
odspoda napadené listy, nikdy však nezbavujeme celou rostlinu olistění.Přirychlování
rajčat a lilku.Rané odrůdy tyčkovýchrajčat se přirychlují tak, že se
vysévají v únoru, asi v polovině měsíce a dvakrát se přesazují do větších
hrnků, aby dobře prokořenily . Do skleníku se vysazují
začátkem května ve sponu 50x30cm a vyvazují se na drátovou konstrukci po
provaze. Ve výšce 170cm se zaštípnou za 6. květenstvím. Takto přirychlená
rajčata můžete sklízet již od začátku července. Pokud chcete urychlit sklizeň
venku pěstovaných rajčat, doporučuji použít foliové buňky, ve kterých se
sklizeň urychlí až o 3 týdny. Jestliže je k dispozici foliovník, použijte
hustý spon, zaštípnutí za 3. květenstvím - sklizeň je také v červenci.
U takto pěstovaných rostlin se většinou nestačí rozmnožit molice skleníková
v takovém množství, aby ohrozila sklizeň. V pařeništi doporučuji determinantní
odrůdy, ve sponu 30x50cm, vysazované v květnu. Ve skleníku doporučuji pěstování
v umělohmotných bednách 30kg, které jistě každý zná - používají je v masnách
apod. Tyto bedny se po sezoně vymyjí a na jaře naplní buď dobrým kompostem
nebo substrátem pro zeleninu, pytel 8O litrů stojí asi 110Kč a vystačí
na dvě bedny. Přebytečná zálivková voda odtéká otvory, vyvrtanými ve dnu
a rajčata rostou jak z vody, jak to ostatně dokazují mé fotografie ze skleníku.
Po sezóně vysypete náplň beden na hromadu, necháte přes zimu vymrznout
někde poblíž skleníku a dalším rokem mícháte 1:1 s novým substrátem. Bedny
s rajčaty můžete i během vegetace ve skleníku přemístit.Nesmíme
stříkat rajčata při zálivce na list a příliš je okopávat.
Nesmíme pěstovat rajčata po bramborách
Musíme stříkat proti plísním např.
Kuprikolem
Pěstování ve skleníku:Při
normálním pěstování ve skleníku se musí zemina pravidelně měnit, neboť
infikuje např.rajčata. Tento problém odstraňuje
právě uvedená metoda pěstování v kruzích, neboli válcových
nádobách bez dna. Podstatou je pěstování
rostlin v kulatých válcích, vytvořených z plasické folie , které stojí
na podkladovém záhonu, vytvořeném z
písku, výšky 20 cm. Nádoby, naplněné dobrou kompostní
zeminou rozestavíme na záhon a rajčata
do nich vysadíme . Rajčata
přijímají živiny kořenovým systémem, který je rozložen v kruhovém
válci, ktežto vodu čerpají hlavně
kořeny , které pronikly do propustného pískového
lože . Takto pěstované rostliny jsou mnohem zdravější,
šíření chorob je značně
omezeno, protože se nemůže infikovat půda
ve skleníku. Pěstování sazeniček
je velmi jednoduché , z vysetých semínek
vzejdou obvykle všechny a po utvoření
děložních lístků je přepícháme do malých květináčků , naplněných
kyprou zeminou. Po zesílení
ještě jednou přesadíme a přisvítíme, nebo
otáčíme na parapetu.Nebojte se vytáhlých rostlin - brzy zesílí a na jarním
slunci vše doženou.
S a l á t y :
a la Caprese: Plátky rajčete , nejlépa masité odrůdy Supermarmande
proložíme Mozarelou , bazalkou a zalijeme olivovým olejem. Necháme vychladnout
v lednici a podáváme s bílým chlebem.Můj typ:
pokud proložíte plátky rajčat celými lístky bazalky a necháme je bez nasolení
tři hodiny lednici odležet, krásně prolnou vůní bazalky, jejíž lístky přece
jenom ne každý rád chroupe pro jejich nahořklou chuť.
Italský salát:
Rajčata pouze osolíme,opepříme a poté,co pustí
šťávu,zalijeme olivovým olejem. Pod rajčaty vznikne výborná šťáva, kterou
labužníci nikdy nenechají na talíři.Žádná cibule, žádný ocet !!!
a saláty z nich...