P ě s t o v á n í mrkve vyžaduje humózní, vlhčí,
pro ranou karotku záhřevnější a lehčí zem. mrkev se vysévá v dubnu, řídce,
asi 1cm hluboko a jednotí se na 5cm. Rané odrůdy se sklízejí protrháváním
od června do září, pozdní od srpna do října. Rané karotky ke skladování
se vysévají opožděně v květnu až červnu. V kamenitých půdách bývá mrkev
zdeformovaná. Čerstvě vyhnojená zem hnojem není vhodná. Protože mrkvi vyhovuje
mírně neutrální reakce, budeme ji vápnit. V zahraničí se provádí tkzv.pásový
výsev mrkve, oseje se pruh šesti až osmi řádků, vzdálených od sebe 10cm.
Mezi řádky se ponechá cestička široká 50cm. Tento způsob pěstování je výnosnější,
než klasické. Zezelenání horní části kořenů způsobuje sluneční světlo.
Proto kořeny zahrneme zeminou.
Skladování mrkve je výhodnější , než ji ponechat
na záhoně, kde by sice přežila, ale mohla by se stát terčem útoku šneků
a v době dešťů by ji pukaly kořeny. Sklízíme ji tedy koncem října, když
nať ztratila svoji svěží barvu. Rycími vidlemi mrkev uvolníme a nať vytáhneme
ze země. Oklepeme ulpívající zeminu, nať uřízneme ve výšce asi 1cm a vytřídíme
poškozené kořeny. Zdravou mrkev uskladníme v nějaké bedně. Ukládáme vždy
řadu mrkve a to vedle sebe střídavě špičku a hlavu. Jednotlivé vrstvy proložíme
vrstvou rašeliny s pískem, nebo vlhkou lehkou zeminou. Zabraňuje to vysychání
kořenů. Bednu potom uskladníme v chladném, větratelném prostředí. Mrkev
můžeme přes zimu skladovat také na zahrádce. Sklizené kořeny kónicky naskládáme
do hromady, špičkami dovnitř. Hromadu přikryjeme slámou nebo senem a na
povrchu vše přikryjeme asi 15cm silnou vrstvou zeminy. V březnu musíme
tento krecht otevřít, jinak by mrkev začala rašit.. Nové výhonky odstraníme
a mrkrv uskladníme v bedně, odkud ji postupně spotřebujeme.
Škůdci a choroby:
1 * Poměrně častým škodcem je mšice mrkvová,
která saje hlavně na mladých listech. Používáme proti ní Pirimor. 2 * Od dubna do června se vyskytuje pochmurnatka
mrkvová, která klade vajíčka do půdy vedle mrkvových kořenů. Larvy v nich
vyžírají chodbičky, jež potom zvětšují šneci a žížaly, až jsou kořeny znehodnocené.
Nať je zpočátku červená, později žloutne. Proti pochmurnatce používáme
zálivku Nexionem EC 40.
3 * Černá hniloba mrkve napadá mrkev ale i celer
a petržel.. Na klíčících rostlinách se projevuje ztmavnutím, ztenčením
a hnilobou kořenového krčku a v důsledku toho zasycháním listů. Na kořenech
se černá hiloba objevuje hlavně v době zimního skladování. Za vegetace
podléhají kořeny této infekci velmi vzázcně. Na napadených kořenech vznikají
tmavé , suché vpadlé skvrny. Velké škody působí tato choroba zejména v
semenářství mrkve, neboť způsobuje vypadávání semen. Choroba se přenáší
půdou a nakaženým osivem. Ochrana proti této infekci je využívání odolných
odrůd, střídání porostů a využívání zdravého osiva. Před vysetím se moří
přípravkem Hermal. Semenářské porosty se od května ošetřují přípravkem
Dithane M 45 nebo Ziman S 80. Při sklizni mrkve se musí dbát na co nejmenší
poškození kořenů. Dříve doporučované máčení kořenů ve fungicidech se již
nepoužívá.
4 * Bílá hniloba mrkve napadá kromě mrkve i celer,
petržel, pastinák, slunečnici, okurky a jiné plodiny. Je to jedna z nejškodlivějších
chorob zeleniny v období skladování a kromě toho je také příčinou uhynutí
semenaček v době vegetace. Někdy se mrkev nakazí prvním rokem už v době
vegetace. Napadená pletiva kořenů měknou, slizovatějí, na jejich povrchu
se objevuje hustý bílý povlak. Ochrana se provádí speciálními přípravky,
jeden z nich je označen TMTD, ale v poslední době se objevují nové preparáty.
5 * Rizoktoniová hniloba mrkve / kořenomorka
fialová / se projevuje v době vegetace podpokožkovými hnědošedými skvrnami,
které se později prohlubují a pokrývají se hnědofialovým povlakem
s černými tečkami . Při silném napadení listy žloutnou a usychají, kořeny
hnijí. Choroba se dále rozvíjí i během zimního skladování. Do kořenů oslabených
touto chorobou pronikají škodlivé mikroorganismy, které vyvolávají hnilobu
pletiv. Rozvod této choroby podporuje zvýšená vlhkost půdy. Choroba se
přenáší napadenými kořeny a zbytky úrody. Ochrana je preventivního
rázu. Je nutné dbát na čtyřletý časový odstup mezi následnými plodinami,
při zjištění nemoci ihned rostliny vyřadit.
6 * Mokrá bakteriální hniloba postihuje
mrkev, cler, pastinák, křen a jiné plodiny. Choroba se často projevuje
už na poli. Na spodní části kořenů se zpočátku tvoří vodnaté skvrny, později
se napadená pletiva svrašťují. Rostlina vadne a usychá. Choroba se
přenáší jak infikovanými zbytky, tak i osivem. Ochrana spočívá obdobně
jako u předcházející kořenomorky fialové v preventivní péči o rostliny
a jejich skladování.
Rychlení karotky:
V založeném pařeništi se karotka vysévá počátkem
ledna do 15cm řádků / 1,5g semene na 1m2/, jednotí se na 4cm a sklízí se
postupně od poloviny dubna. Mezikulturou je ředkvička nebo salát. Stejně
se pěstuje ve skleníku.