Květák vyžaduje úrodnou, humózní, hlubokou, nevysychavou
půdu s dostatkem vápníku. Předpěstované sazenice z lednových a únorových
výsevů se vysazují začátkem dubna ke sklizni v červnu. Z výsevu koncem
února se vysazují sazenice koncem dubna ke sklizním v červenci až srpnu.
Z výsevů koncem dubna až do konce června se předpěstují sazenice
na volném záhoně a postupně se vysazují ke sklizním v září až listopadu.
Přímý výsev od dubna do poloviny června lze rovněž uplatnit. Častá pravidelná
závlaha květáku prospívá.Doporučuje se na podzim vyhnojit záhon chlévskou
mrvou nebo dobrýn kompostem.
Ranné odrůdy vysazujeme ve sponu 40x40cm. pro
letní pěstování volíme spon 50x50cm. Jakmile rostliny začnou vytvářet růžice,
měli bychom jim věnovat zvýšenou pozornost. V této době probíhá vývoj velmi
rychle, zvláště pak v letním období.
Na prudkém slunci růžice snadno žloutnou a proto,
abychom tomu zabránili, z a l o m í m e jim nad růžicí listy a zlomenými
listy přikryjeme růžici tak, abychom ji chránili
před světlem. Stejně tak chráníme pozdní odrůdy před mrazem. Nové odrůdy
pozdního květáku mají geneticky dánu vlastnost chránit růžici uskupením
listů okolo ní. Celková vegetační doba květáku od výsevu do sklizně je
100 - 140dní. Růžice sklízíme probírkou v době, kdy dosáhnou požadované
velikosti. Sklizeň bychom neměli oddalovat, zvláště u raných odrůd, protože
tyto rády vybíhají do květu. Pozdní květák se sklízí před příchodem
mrazů, neboť růžice nesnášejí pokles teplot pod minus 2 stC. Pokud chceme
sklizeň v době, kdy hrozí mrazíky oddálit, chráníme záhon fólií. Nejsou-li
růžice v té době ještě dobře vyvinuté, vyjmeme je ze záhonu a přeneseme
do pařeniště či skleníku, kde ještě dorostou. Sklizený květák můžeme ve
fóliovém obalu skladovat v lednici až 6 týdnů.
Přirychlování květáku - rané odrůdy se vysejí
začátkem ledna, za 2 týdny se přepichují, za 4 týdny se přesazují do hrnků.
Vysazují se do pařeniště, skleníku či foliových krytů v polovině března.
V pařeništi se sází pod okno 9-12 rostlin. Sklízí se za 60-90 dnů od výsadby,
od poloviny května do června.
Hnojení květáku - na hnojení je květák dost náročný.
Před výsadbou se na 10m2 hnojí 120gN,40gP,160gK, po zakořenění se sazenice
přihnojují 30gN ve formě ledku. Ze stopových prvků vyžaduje molybden.
Choroby a škůdci:
1 * Květilka zelná je nebezpečný škůdce,
který naklade asi 1mm velká bělavá valíčka na kořenový krček rostliny.
Z nich se potom vylíhnou až 9mm dlouhé bílé larvy, které ožírají podzemní
část stonku a kořínků, takže rostliny žloutnou a později hynou. Napadené
rostliny musíme vykopat a spálit. Mladé rostliny můžeme preventivně stříkat
Metationem E 50. Při slabším napadení se někdy rostliny
ještě zotaví a vytvoří nové kořínky.
2 * Housenky běláska zelného napadají letní a
podzimní odrůdy květáku tak, že motýlek klade žlutá vajíčka na spodní stranu
listů. Když je tam objevíme, musíme je rozmačkat. Vylíhnou- li se z nich
housenky, brzy se rozlezou a ožírají listy květáku tak, že z nich zůstanou
jen řapíky. Proti housenkách jsou osvědčenými přípravky Dimecron a Gardona.
3 * Nejvážnější chorobou květáku je nádorovitost
kořenů - způsobuje ji hlenka kapustová, houba, která na dlouhou dobu zamořuje
půdu. Na kořenech napadených košťálovin se tvoří poměrně velké nádory až
do velikosti pěsti, takže rostliny zakrňují a chřadnou. Proti této chorobě
je těžké bojovat, doporučuje se omezit půdní kyselost vápněním pozemku
a několik let na takto zasažených záhonech vůbec nepěstovat košťálovitou
zeleninu.
