Pěstování hrachu - na půdu není náročný. Vysévá se
od dubna k podpěrám a sklízí se v červnu a začátkem července.
Před výsevem se hnojí na 10m2 20gN, 30gP a 100g
K. Po vzejití můžeme přihnojit Superfosfátem.
Hrách vytváří hluboké kořeny, takže není až tak
závislý na dešti. V jarním období má většinou vláhy dostatek i bez našeho
přispění. Vyžaduje neutrální, až slabě zásaditou reakci půdy.H r
á c h cukrový se pojídá čerstvý - celé lusky, protože nemají
uvnitř pevnou dělicí membránu.V lusku je jen menší počet sladkých,
téměř kulatých semen. Sklízí se v době, kdy se semena sice dají nahmatat,
ale zcela lusk nevyplňují.
H r á c h dřeňový je nám všem známý, netřeba
popisovat. Hrachy jsou poměrně nenáročné, ale přece jenom dávají přednost
hluboké půdě, do které mohou / jak jsem již zmínil / proniknout jejich
kůlovité kořeny a zásobovat rostlinu potřebnou vláhou. Na studených a přemokřených
půdách se jim příliš nedaří, a stejně tak ani ne na příliš lehkých
půdách. Hrách je výbornou předplodinou, neboť po něm zůstane záhon ve velmi
dobrém stavu. Způsob výsevu může být do řádků, dvojřádků, třířádků nebo
hnízd. Mezi řádky udržujeme vzdálenost 15cm a cestičku širokou
50cm. Semena vyséváme do hloubky asi 5cm a klademe je rovněž asi 5 cm od
sebe. Protože se hrách vyvíjí velmi rychle, není potřeba ani žádné zvláštní
péče. Obvykle vzejde do dvou týdnů, pokud jsou teplé dny tak i do týdne.
Dokud jsou rostlinky malé, okopeme je, abychom rozrušili půdní škraloup
a zničili vzcházející plevel. Pokud bychom ponechali plevel, aby příliš
narostl, potom bychom při jeho vythávání poškodili i hrách. Hrách nutně
potřebuje oporu, jinak keříčky polehnou a uhnívají. K opoře se hodí různé
pruty, kolíky a výborně poslouží stará drátěnka. Pokud máte dvě a postavíte
je tak, aby mezi nimi mohl hrách prorůstat, vznikne síťová stěna, která
je nejlepší oporou proti větru.
Sklizeň nastává asi koncem června a během července,
podle použité odrůdy . Hrách se sklízí postupným protrháváním, při protrhávání
vždy jednou rukou držíme stonek, abychm nepolámali stonky a nezabránili
vývinu nových lusků. Zkrátka - nesmí se to rvát, ale něžně.
Choroby a škůdci hrachu:
1 * Výrůstková mozaika hrachu - původcem je virus,
přenášený mšicemi. Choroba se projevuje světlými, podlouhlými světle zelenými
až do bezbarvé barvy zbarvenými žilkami podél listů a palistů. Na rubu
se objevují zbujelá pletiva. Ochrana: postřik
Pirimorem proti mšicím.
2 * Housenka obaleče hrachového žere vše
, na co přijde, ochrana proti ní je postřikem už v době kvetení hrachu.
Navíc se musí postřik každých deset dní preventivně opakovat. Použijeme
některý z insekticidů. 3 * Listopas čárkovaný je asi 5mm dlouhý
brouk, který ožírá okraje listů. Vyskytne- li se, použijeme Metation, nebo
některý z doporučených insekticidů.
4 * Zrnokaz hrachový je sice je 4mm dlouhý
brouk, ale nachystá nám nemilé překvapení. Vyžírá totiž vnitřek ještě měkkých
zrn, pak se zakuklí a na jaře ze suchého hrachu vylétne. Semena jsou zcela
znehodnocena. Zbydou Vám v nich jen dírky a oči pro pláč. V době vegetace
můžeme stříkat Metationem.
5 * Antraknóza se projevuje hnědými skvrnami
na listech, stoncích, luscích a i na semenech. Proti této chorobě je jediná
možná ochrana v použití mořeného osiva. Jak se projeví, zlikvidujte všechny
napadené porosty a spalte je.
6 * Fuzarióza způsobuje zčernání kořenů a později
se projevuje žloutnutím a uvadáním celých rostlin. Napadenou nať musíme
spálit. osivo se má mořit podobně jako proti antraknóze.
T a k u ž d o s
t !!! Nemáte taky dojem, že tohle zahrádkaření je spíš výrobna
problémů ? V Delvitě si přece hrášek můžete koupit.
