Jen málo druhů zeleniny přináší takový užitek jako tyčkové či keříčkové
fazole, když vezmeme v úvahu náklady a čas věnovaný jejich pěstování. od
začátku kvetení tvoří stále lusky, které se dají v kuchyni upotřebit na
zhotovení samostatných jídel, např. fazole na slanině, jako přílohy, saláty
a přebytek se dá mnoha způsoby zpracovat k zakonzervování. I když máte
třeba malou zahrádku, fazole se dají pěstovat např. v pyramidě a na malém
prostoru přinesou ohromný užitek. Navíc jimi můžete zakrýt nežádoucí části
plotů, kterými je vidět do Vaší zahrádky - fazole během jednoho měsíce
po výsadbě zakryjí nevzhledná místa v zahradě.
P ě s t o v á n í : pro fazole musíme mít záhon s propustnou, záhřevnou
půdou.Vyséváme je hned v květnu buď přímo do země doma naklíčené,
nebo předpěstované v malých květnících s kvalitní substrátovou zeminou
jako startovací dávkou hnojiva pro začátek vegetace rostliny. Tyto sazeničky
mají oproti naklíčeným semenům, ukládaným do záhonu výhodu, že nejsou
v zahradní zemině hned namáčknuty.Výsevní substrát totiž obsahuje rašelinu
a vytváří kolem malých sazeniček ochranný kyprý bal do doby, než samy prokoření
a stanou se odolnými vůči svému novému okolí. Na záhon je vhodné před výsadbou
rozhodit asi 130g mletého vápence na 1 m2. Záhon zryjeme, vyhloubíme asi
dvacet centimetrů hlubokou brázdu, na dno nasypeme kompost a na povrchu
po úpravě ponecháme malou brázdu, směřující ke stonkům rostlin, aby se
vody dostala ke kořenům a nerozlévala se zbytečně po okolí. Pod vysazené
sazenice dávají zkušení zahrádkáři několik vrstev novin, které zadržují
vláhu. Protože fazole potřebují ke klíčení teplotu nad 10 stC, počkáme
s výsevem do poloviny května, pokud použijeme níže zmíněné předpěstované
sadby, nebo naklíčená semena, urychlíme tím podstatně sklizeň. Semena tyčkových
vyséváme obvykle do hnízd po 8 semenech a to do hloubky 5 cm, keříčkové
odrůdy po 5 semenech do hloubky okolo 8 - 10 cm, aby keře měly větší
stabilitu.V méně příznivých klimatických podmínkách doporučuji chránit
vzešlé rostliny foliovým krytem. Z vlastní dlouholeté zkušenosti milovníka
těchto obdivuhodných rostlin mohu potvrdit, že fazole můžete vysévat
od poloviny května až do poloviny srpna. Ze srpnových výsevů keříčkových
odrůd sklízím ještě v polovině teplého října , i když ranní chlad se projeví
na množství dozrálých lusků. Je to však výhodné, zvláště v době, kdy již
všichni zahrádkáři dávno sklidili. Fazole vyžadují mnoho vody. Je až neuvěřitelné,
jaké rozdíly ve kvalitě porostu lze pozorovat na dvou záhonech, rozdílně
zalévaných. Zalévaná rostlina stále nasazuje květy, úroda je váhově 3,5x
větší - měřeno na dvou pokusných záhonech při stejných počtech keřů. Fazole
tyčkové, jejichž odrůd je mnoho, vyvazujeme k podpěrám, po nichž se šroubovitě
pnou. Keříčkové odrůdy zase vytvářejí kompaktní keře, které mají výhodu
sklizně všech lusků najednou. Jakmile začnou fazole nakvítat, je
nutné je přihnojit a tím podpořit násadu plodů. Poměrně pevnou konstrukci,
velmi rozšířenou získáme tak, že zapícháme šikmo do země ve vzdálenostech
asi 80 cm od sebe vždy dvě tyčky, které se nahoře střechovitě kříží. Jednotlivé
dvojice tyček, vzdálených od sebe asi půl metru nahoře svážeme a podélně
propojíme tyčí, kterou rovněž přivážeme. Jiným způsobem je pyramida, tvořená
asi 8 tyčkami, zapíchanými na obvodu kruhu o průměru asi 180 cm.
Nahoře tyče svážeme do jednoho svazku. Vzniklá pyramida je poměrně odolná
proti náporům větru a hlavně nezabírá moc místa. Můžete ji postavit klidně
v nevyužitém místě zahrady. Kromě uvedených způsobů můžete použít k pěstování
fazolí i nejrůznější druhy špalírů, tyto však vyžadují opěrné krajové sloupky,
neboť když se vítr opře do špalíru a ten se zřítí, už se Vám nepodaří fazole
uvést bez poškození kořenů do původního stavu. Fazole také můžete pěstovat
na zemi přímo na záhoně, rostliny si navzájem stíní a tolik nevysychají,
ale nevýhodou je ušpinění lusků od hlíny na záhoně. Jakmile stonky dorostou
k hornímu okraji vytvořené podpěry, vrcholky z a š t í p n e m e
, abychom podpořili nasazení postranních výhonů a tím i podstatně
zvýšili výnos rostliny. Fazole jsou teplomilné rostliny a jsou choulostivé
na pokles teplot. Často se u nich vyskytuje opadávání dosud neopylených
poupat. Příčinou jsou teplotní výkyvy směrem nahoru a přeschnutí kořenového
balu. Sice jim pomůžeme ranním postřikem, ale nejdůležitější je důkladná
zálivka kořenového balu.
V č a s n á s k l i z e ň plodů podporuje násadu
u všech tačkových odrůd,částečně i u něktrých keříčkových. V současné
době jsou vyšlechtěny polovysoké odrůdy, které se chovají vzrůstem jako
keře, neovíjejí se ale dorůstají půlmetrové výšky a vynikají jednorázovou
sklizní, po které znovu nasadí květy a po určité době se sklizeň opakuje..
K těmto polovysokým odrůdám je nutné přidat podpěrnou tyčku. Zmíněné
odrůdy jsem kupovat ve Francii, v naší republice jsem na ně nenarazil..
Vyšlechtěné keříčkové odrůdy, zvláště italské a francouzské mají dlouhé,
na lomu i při vyzrání křehké lusky, umožňující sklizeň najednou. Je udivující
že tyčková fazole, která zasazena do velmi dobré pařeništní zeminy je schopna
z jednoho stonku vytvořit keř do výšky 2 metrů a váha sklizených
fazolí se pohybuje okolo 2 kg. Tato rostlina byla denně zalévána a rostra
na kupě kompostu. Fazole, které jsem popsal jsou konsumní, další odrůdou
je okrasná fazole, vytvářející vysoké, až třímetrové keře a její veliké
lusky skrývají semena ař 3cm velká. Tato odrůda je vhodná jak ke
sklizni semen, tak i ke sklizni lusků, ale musíme mít na paměti, že lusky
musejí být sklízeny v době, kdy jsou na lomu křehké, tedy asi v polovině
své velikosti finální. Tyto lusky však mají svoji příznačnou vůni, pro
kterou vůbec nejsou vyhledávány labužníky. Navíc jsou drsné.
H n o j e n í: před výsevem hnojíme 20g N, 30g P a 100g K.Po vzejití
10gN a před kvetením 10gN v ledku. Fazole vyžadují slabě neutrální až slabě
zásaditou reakci půdy.
C h o r o b y a š k ů d c i :
1 * Mozaika fazolu - střídavě světle zelené a tmavě zelené plochy na
listech. Plocha podél hlavních žilek zelená, čepele lžicovitě vyduté. Přenos
mšicemi. Ochrana: postřeik Pirimorem
.
2 * Bakterioza fazolu - na listech se objevují malé hranaté hnědé průsvitné
skvrny ohraničené širokou žlutozelenou obrubou, na luscích okrouhlé splývající
mastné skvrny. Ochrana: moření osiva Hermalem / 4g na 1kg /.
3 * Žlutá mozaika fazolu - mozaika na listech, krabacení listů a zakrnělý
a metlovitý vzrůst. Ochrana: postřik Pirimorem
proti mšicím, přenášejícím tuto chorobu.
4 * Zrnokaz fazolový - na jaře zjistíte, že semena jsou proděravělá
a v blízkosti jejich uskladnění se pohybuje množství brouků. Semena jsou
zcela zničena. Ochrana: moření po sklizni Hermalem, nebo doporučuji uložit
osivo do mrazáku, část do lednice, nebo nechat přez zimu na keřích.Mrazy
nepřežije. Škůdce klade v době vegetace vajíčka i na zelené lusky.
5 * Sviluška chmelová na fazolu způsobuje škodu vysáváním listů a když
zjistíme původce zažloutlých skvrn na listech, je většinou pozdě.Rostlina
začne vadnout a nestačí vyživovat plody.Potom uschne docela. Proto doporučuji
rostliny prohlížet od začátku a jakmile pohledem zjistíte svilušku,
pohybující se na spodní straně lístků, ihned je nutné rostlinu ošetřit
některým z insekticidů, já mohu doporučit dobře zabírající přípravek Omite.