![]() |
Chřest je tisíc let
znám jako rostlina, která pročisťuje a zbavuje lidské tělo nadbytku tekutin.
Do Evropy se dostal chřest přes Holandské okolo roku 1800 velmi rychle
se jeho pěstování rozšířilo. Známe dva druhy chřestu, resp. dvojí druh
zpracování. Jedná se o bělený a nebělený, tedy zelený chřest. Zelený chřes
má ponechánu výraznou zeleninovou chuť a podíl vitamínu C je podstatně
vyšší, než u chřestu běleného, který je však jemnější. Na snímku vlevo
vidíte výhony zeleného chřestu těsně před sklizní, než se listové hlavice
otevřou. Potom by byl chřest tvrdý.Zelený chřest se používá spíše do zeleninových
polévek. Mladé zdužnatělé výhony se nazývají pazochy.
|
|
Bílý chřest s máslem:
Chřest pod hlavičkou sloupneme, opereme a svážeme po šesti do svazečku,
aby se lépe překládal. Poté jej vložíme do osolené vody a vaříme 10 - 20
minut. Měkký chřest necháme okapat, na míse rovážeme a posypeme smaženou
houskou a omastíme rozpuštěným máslem. Podáváme jej horký.
|
|
Zelený chřest v omáčce:
Ve slané vodě uvařený zelený chřest vložíme do omáčky upravené z máslové jíšky a vody, v níž se chřest vařil. Opepříme, přisolíme, okyselíme citronem a posypeme jemně nasekanou pažitkou. Podáváme jako předkrm nebo jako samostatný pokrm s dušenou rýží či s makarony posypanými parmezánem. |
