Brambory pěstujeme většinou ze zakoupené sadby, která je kontrolovaná a
uznaná jako jakostní, takže se nemusíme zaobírat ochranou před chorobami.
Jinak je tomu u sadby, kterou si získáváme pro její přednosti z brambor
pěstovaných na našem záhoně, nebo u známých. Tam je potřeba mít na paměti,
že přestupu viróz z natě na hlízy musíme zabránit otrháním natě asi 20
dní před sklizní. Mohli bychom to také provést chemicky např. přípravkem
Reglone, ale tento způsob má své opodstatnění opravdu jen u pěstitelů většího
množství.
N a r a š e n í sadby je vhodné u všech druhů brambor.
Vytříděné hlízy se asi tři týdny před výsadbou nakladou do lísek a nechají
narašit při rozptýleném světle nebo se přikryjí. Narašené hlízy se 5 dnů
před výsadbou otužují.
P ř e d k l i č o v á n í sadby je vhodné, chceme- li urychlit
sklizeň o 3 týdny. Sadbové brambory naklademe na lísky, tyto můžeme narovnat
na sebe a brambory ponecháme v teplejším prostředí naklíčit.
Pokud chceme tento proces ještě zintenzivnit, můžeme hlízy zasypat vlhkou
rašelinou.Hlízy zapustí kořínky, které vše urychlí. Sadbu můžeme předkličovat
i v plastových sáčcích, naplněných rašelinou a tyto můžeme je vysazovat
do zeminy na záhoně již jako zakořeněnou sadbu. Pro narašení klíčků je
vhodná teplota okolo 10 st.C a poté se na tři týdny zvýší na 20 st.C. Pak
sadbu týden otužujeme v teplotě 10 st.C.
H n o j e n í brambor chlévskou mrvou v dávkách asi
25ks na 10 m2 se používá na podzim, před výsadbou jaře hnojíme jen
kompostem, při zvětšené dávce dusíkatých a draselných hnojiv - na
10 m2 je to 0,1kg N, 0,05 kg P a 0,13 K složek.Zeleným hnojením se
nemusíme zaobírat, tato metoda se používá v teplejších oblastech s vydatnými
srážkami, kdy se během letních měsíců zaorávají směsi luskovin. Průmyslovými
hnojivy je možno hnojit tam, kde není k dispozici mrva ani kompost, musíme
dodržovat dávkování uvedené na návodu k použití. Vápnění brambor je vhodné
k zabránění strupovitosti hlíz.
S á z e n í brambor provádíme tak, že narašené nebo naklíčené
hlízy sázíme do vyhloubených řádků do hloubky 4 - 6 cm na vzdálenost 20
- 25 cm u ranných a poloraných odrůd, 35 - 40 cm u odrůd pozdních. Vzdálenost
řádků je 60 cm. Vysazené hlízy se zahrnou a povrch nad řádky se upraví
do tvaru hrůbku. Se sázením můžeme v nižších a středních polohách
začít už v polovině března, ve vyšších polohách v dubnu.
O š e t ř o v á n í b r a m b o r za vegetace vyžaduje
důsledné hubení plevelů, kterého dosáhneme okopáváním a hrůbkováním porostu.
Důležité je, aby poslední nahrůbkování bylo provedeno před počátkem tvorby
poupat.
S k l a d o v á n í brambor po sklizni je u pozdních odrůd
na laťových roštech, nebo v lískách, narovnaných na sobě za přístupu vzduchu.
Na počátku uložení se hlízy ponechají při teplotě 15 st.C asi 14 dnů, aby
se vydýchaly a aby se jim zahojily rány. Pak se brambory mohou přechovávat
při teplotě do 8 st.C . Pokud bychom skladovali větší množství brambor,
musíme důsledně kontrolovat teplotu ve skládce a intenzivně větrat.
Podle návodů našich čtenářů:
Ranné brambory pod černou fólií. Obdobně jako jahody, lze pěstovat pod černou fólií i brambory. Praktikuji
tuto metodu asi 20 let a vždy s úspěchem. Na podzim vyhnojím záhon, nakladu
do důlků celé naklíčené brambory a to tak, aby byly asi zpoloviny zakryty
zeminou v důlcích a druhá půlka vyčnívala nad povrch, tedy nad úroveň
záhonu.Pod bramborou musí být přirozeně příslušně
dobrá, kompostem vyhnojená zemina. Poté se záhon pokryji čerenou folií,
po stranách zatížím lešenářskými trubkami a ponechám tak. Po dvou týdnech
nad pučícími bramborami prořízu křížem otvory a nechám vykukovat
nať. Tato roste a poté kvete a pod fólií se začnou objevovat kopečky.To
jsou nové brambory, ležící volně na zemině pod folií přirostlé pupeční
šňůrou až 40 cm dlouhou. Poodhrneme-li fólii,můžeme sklízet.Brambory jsou
čisté a srostlé s keřem.Poté je probírkou podle velikosti sbíráme.Po zaschnutí
natě svineme fólii a záhon zryjeme a sklidíme ještě jednu úrodu, ukrytou
v zemi.
Brambory v igelitových pytlích. Předklíčení hlízy již na začátku března přesadíme do igelitových
pytlů, jejichž okraje ohrneme jako rukáv a pytle umístíme na jižní straně
budovy, v závětří. Můžeme je na noc uklidit a ochránit před kolísáním březnových
teplot. Jak rostliny roste, dosypáváme do pytle dobrou kompostní zeminu,
do které přidáme plná hnojiva. Okraj pytle udržujeme stále asi 30cm nad
horním okrajem rostliny a tuto tak chráníme proti prochlazení. Kombinujeme
tedy jakousi rychlící buňku. Začátkem června sklízíme.