Sbírá se květ (Flos sambuci) nebo plody (Fructus sambuci),
někdy se sbírávaly i listy, kůra nebo kořeny. Květy se sbírají za suchého
počasí nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji
ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C, před úplným usušením
se obvykle sdrhují, aby se zbavily silných stopek. Usušenou drogu je třeba
chránit před vlhkostí, aby nezhnědla. Plody se sbírají za plné zralosti
a suší se stejně jeho květ. Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy,
organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice
a jiné látky. V plodech jsou přítomny antokyanová barviva, organické kyseliny
(např. kyselina jablečná, citrónová, kozlíková, octová, vinná, propionová),
cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice,
itamíny (hlavně A a B), silice aj. Kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují
toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny
třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické.
Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenství a celkovou
slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování
bezovými plody. Květy působí potopudně, močopudně, snižují horečku a příznivě působí
na cévní stěny. Podávají se proto zejména při nachlazení a při chorobách
cév. Plody bezu působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách,
neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí
i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávícího ústrojí a při
nadýmání. Listy lze použít zevně ve formě zábalu např. při revmatismu,
podle některých autorů působí i protinádorově na zevně přístupné nádory,
kašovitý obklad z listů údajně dokáže "vytáhnout vodu z kolena", vnitřně
ve formě nálevu čistí krev a užívají se i jako součást čajů proti akné.
Při předávkování však může vnitřně podaný bezový list (a stejně tak kůra)
vyvolávat zvracení a těžké průjmy! Květ se podává v nálevu, z plodů je nejlépe použít čerstvou vymačkanou
šťávu (šťáva se převaří, smíchá se v poměru 6:1 se 40% lihovinou (např.
vodka), přidá se trochu kyseliny citrónové a 15 minut se sterilizuje -
podává se pak 8 až 10 polévkových lžic denně po dobu 2 až 3 týdnů), případně
se z usušených plodů připravuje odvar. Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich:
Herbář léčivých rostlin, díl 1.a Herbáře Wandys.