Rád bych Vás seznámil s
osvědčenou , ale naprosto laickou, žádnými teoriemi nepodloženou, jen poznatky
z praxe získanou metodou pěstování sazenic. Protože
sazenice pěstované ve skleníku jsou v lednu,
únoru a i v březnu velmi nákladnou
záležitostí, je lépe dodat v teplém bytě levné světlo než ve
skleníku drahé teplo. Proto jsem využil zářivky
36W . Stejný účel ale splní i úsporné zářivky l8W se závitem, propagované
v poslední době v našich obchodech, jejichž provoz je mnohem levnější.
Hned ze začátku upozorňuji, že skladba světla není zcela ideální pro rostliny,ale
podstatná je cena. Speciální zářivky pro přisvěcování rostlin Vás
vyjdou mnohonásobně dráž a pokud chcete získat jen sazenice, které budete
vysazovat ven, je to investice zcela zbytečná. Samozřejmě nedoporučuji
tyto zářivky používat ke stálému přisvěcování pokojových rostlin v málo
osvětlených interiérech. Základem pěstební plochy je tác 80x120cm, nad
kterým je umístěno staré zářivkové svítidlo se třemi nebo čtyřmi
klasickými zářivkovými trubicemi po 36W. Aby žádné světlo neunikalo
mimo pěstební prostor, opatříme postranní část tohoto zařízení stínidlem,
z vnitřní strany polepeným alobalovou folií, používanou k balení
potravin.Ta bude odrážet veškeré světlo zpět k rostlinám. V pěstebním prostoru
budou rostliny doslova bombardovány světelnými paprsky, odráženy mezi zrcadlovými
plocham ze všech stran. Blahodárná přemíra světelných paprsků se projeví
zdravě tmavou barvou sazenic a jejich silným, nikam nepospíchajícím
vzrůstem. Zařízení můžete doplnit spínacími hodinami, dnes dostupnými v
ceně okolo 150 Kč, kterými určíte délku osvitu.Tato veličina přímo
ovlivňuje růst sazenic a v závislosti na jejich fotoperiodických
vlastnostech i dobu násady poupat a kvetení. Dvanáctihodinová doba je pro
standartní provoz optimální. Pokud chcete experimentovat,můžete přidat
délku osvitu, případně nechat svítid světlo několik dní a zjisíte
že sazeničky petunií na to budou reagovat zvýšenou tvorbou postranních
výhonů, jako by jim někdo poradil, aby nepospíchaly se zachováním rodu
a staraly se o hojnost násady - podmínky jim to přece umožňují. Tohoto
jevu využívám při tvarování sazenic petúnií tak, aby vytvářely keříčkové
rostliny. Po výsevu musíme používat pro zálivku rozprašovač, aby se jemné
výsevy nevyplavily. Po vzejití rostlin přejdeme na mnohem pohodlnější závlahu
kapilární, když jsou rostlinky přepíchány do kontejnerků nebo květníčků
k tomu upravených vztvořením větších násavných otvorů ve dně. Aby
zemina tímto větším otvorem při manipulaci s rostlinou nevypadávala,
položíme na dno květníčku slabý ubrouskový papír. Jako kapilární zásobní
vrstvu můžeme použít vrstvu papírových ubrousků, nebo i staré noviny, které
navlhčeny dokonale převádí vlhkost k substrátu v květnících. Můžete též
použít netkanou textilii, pod kterou položíte vrstvu tkzv. filcu
- netkané tkaniny. Vznikne dokonalá kapilární závlaha, zásobující
dostatečnou vlhkostí sazeničky vysazené v kontejnerech, které mají
na dně otvory o průměru asi 5mm.
pro malé množství výsevů
je ieální pouze jedna úsporná zářivka
11W
náklady na provoz jsou zanedbatelné:
při 18 hod. provozu asi 0,198kW= 70 hal.
Pro větší množství výsevů je vhodná
zářivková rampa 120 x 80cm s třemi trubicemi
36W
spotřeba při 18 hod.= 3,78kW, tj. asi
13 kč denně
ale zato máte v obýváku miniskleník
získáme asi 360 sazenic - podívejte se
dále.
V pozadí sazenice rajských, vedle
kvetoucí muškát,
nařízkovaný v únoru, před nimi salvie
a muškáty z výsevu a před nimi
vysetá Echinacea
Tyto rostliny nikdy nespatřily sluneční
svit a přesto po přesazazení do
normálních podmínek pokračují nerušeně ve svém vývoji.
Z pěstebního tácu 120x80 cm se třemi zářivkami
po 36W
získáte do skleníku asi 360 sazenic.
/ foto 30.3.2002 /
Délka světelného dne a délka noci / fotoperiodismus
/ je u mnoha květin rozhodující pro zakládání a vývoj květů. Podle nároků
dělíme květiny na krátkodenní, které při dlouhých dnech rostou vegetativně
a květy tvoří po určitém období krátkých dní, např. podzimní trvalky, dlouhodenní
- ty rostou při krátkých dnech a kvetou při dlouhých dnech, např.Pelargonie
a letničky ,a konečně na neutrální.Ty rostou i kvetou při krátkém i dlouhém
dni, např.Primule.Tyto poznatky můžeme
úspěšně využívat při řízeném světelném programu květin i sazenic a ovliňovat
jak jejich kvetení, tak i tvorbu rostlinného těla. To je popsaný příklad
petunií, které po prodloužení dne na 18 hodin vyhánějí další postranní
výhony, čímž sice oddalují tvorbu květů, ale vytvářejí keříčkovitý
vzrůst:
Jenže ono to není zase tak jednoduché, jak
se zdá.Abyste měli úspěch, musíte sledovat i další činitele. Je to kritická
délka dne / pro krátkodenní rostliny asi 10 hodin a pro dlouhodenní asi
12 - 14 hodin /, kdy nastává pro rostlinu nutná změna světelných podmínek
a doba potřebná k tomu , aby došlo k fotoperiodické indukci zakládání květů.
Intenzita světla je také velmi důležitá. Fotoperiodismus je rovněž vázán
na určitou teplotu / např. Chryzantéma má hranici 16 - 18 st.Celsia /rostlina
také musí dosáhnout určitého vývojového stupně, aby mohla reagovat na délku
dne. Vše musí být v optimální shodě a jen zkušený pěstitel anebo dnes profesionál,
vybavený počítačem může úspěšně pěstovat květiny k řezu bez ohledu na skutečnou
délku dne. Intenzita světla úzce souvisí s optimální teplotou. Čím větší
intenzita světla, tím vyšší může být i teplota a naopak. Také střídání
dne a noci ovlivňuje průběh teplot. V noci musí být teplota vždy nižší.
O co byl jasnější den, o to musí být pokles teploty větší - až o 10 st.Celsia.
