165

Přidejte si nás do Oblíbených - Ctrl D

Království jahod

Materiály jsou použity se souhlasem majitele http://www.top.cz/jahody ing. Oldřicha Kříže. Kontaktní údaje jsou uvedeny v závěru článku

Výběr vhodné odrůdy je důležitým předpokladem pro úspěšné pěstování jahodníku. Velkopěstitelé i zahrádkáři neustále zkouší a hledají nové odrůdy nebo se přímo ptají "která jahoda je nejlepší". Výběr odrůdy záleží na tom, kde jahody chceme pěstovat a za jakým účelem. Pro zahrádky volíme většinou jiné odrůdy než pro velkovýrobní pěstování, protože požadavky jsou odlišné. Zahrádkář vyžaduje především dobrou chuť jahod a odolnost proti chorobám a škůdcům, protože nechce nebo nemůže jahodník příliš ošetřovat chemickými přípravky. Velkovýroba naproti tomu vyžaduje především velké pevné plody, které se neotlačí při dopravě. Chuť jde někdy bohužel stranou, rovněž odolnost proti chorobám a škůdcům není mnohdy vyhovující.

Podle doby plodnosti dělíme odrůdy jahodníku následovně:
a) jednouplodící
dávají úrodu 1x ročně, v našich klimatických podmínkách od začátku června do začátku července. Tyto odrůdy dále dělíme na ranné, středně zrající a pozdní. Rozdíly mezi začátkem zrání se mohou lišit až o 2 týdny.
b) stáleplodící
odrůdy, které sem zařazujeme, nejsou v pravém slova smyslu stáleplodící, ale dvakrátplodící. První úrodu dají v červnu až červenci, tak jako jednouplodící odrůdy, pak následuje přestávka, která trvá podle odrůdy 2-3 týdny a začíná druhá sklizeň (od cca konce července), kterou ukončí až první noční mrazíky (ty mohou přijít už v
polovině září nebo také až koncem října). Jednou za několik let se povede, že jahody sklízíme až do počátku listopadu.
c) měsíční
tento jahodník plodí celý rok bez přestávky (od června do zámrazu), takže by mu
lépe náleželo označení stáleplodící.
V České republice se mohou množit a prodávat pouze odrůdy jahodníku u nás
registrované. Jedná se o následující odrůdy ...
Jednouplodící:
Adriana - Andrea - Bounty - Dagmar - Dukat - Elista - Elsanta - Elvira - Gorella -
Induka - Kama - Karmen - Korona - Lesana - Redgauntlet - Senga Sengana - Tenira
- Vanda - Zefyr
Stáleplodící:
Lidka - Ostara
Měsíční:
Rujana
Jednouplodící i stáleplodící odrůdy se množí pouze odnožemi, kdežto měsíční se
množí pouze ze semene.

Zdravotní stav - aneb proč kupovat jahodník u množitelské firmyJahodník je napadán řadou živočišných škůdců, houbovými chorobami a viry. Existuje asi 20 virových onemocnění jahodníku, z nichž mnohé nejsou okem rozpoznatelné. Jahodník vypadá, že je zdravý, roste bujně a přece je jeho výnos malý. Lidově se říká, že jahodník zdegeneroval. Ve skutečnosti se jedná většinou právě o napadení virovými chorobami. Rostliny napadené živočišnými škůdci nebo houbovými chorobami lze vyléčit použitím vhodných postřiků. Rostliny napadené viry nelze přímo na zahrádce nebo na poli vyléčit, je to možné pouze v laboratorních podmínkách za použití složitých metod (meristémové kultury, termoterapie apod.). Je tedy zřejmé, že vypěstovat zdravou sadbu v zahrádce je téměř nemožné. Pokud zahrádkář kupuje sadbu u množitelské firmy, má záruku, že jahodník je opravdu zdravý (měl by být). Při množení jahod ve velkém jsou totiž výchozím materiálem jahody meristémového původu (vypěstované z malých odřezků listů, které jsou prosté všech chorob), kontrolované na viry a další choroby. Tak jak jsou jahody dále množeny na poli nebo v zahrádce, zhoršuje se s každou následující generací jejich zdravotní stav. Lze předpokládat, že po 3 letech pěstování jahodníku v zahrádce dojde k výraznému napadení viry a dalšími škůdci a chorobami a sadbu je proto třeba koupit znova u množitele. Pokud si chce zahrádkář zdravou koupenou sadbu dále sám namnožit, tak nejlépe z 1-letého porostu, nanejvýše z 2-letého. 3-letý porost již bývá semeništěm chorob, zvláště když se nepoužívají pravidelně ochranné postřiky.

Přehled nebezpečnosti chorob a škůdců - aneb na co dávat pozor
1) Velmi škodlivé:
     roztočík jahodníkový (u všech odrůd)
     plíseň šedá (u většiny odrůd, výjimku tvoří např. Elsanta, Honeoye)
     fytoftora (u některých odrůd, zvláště u Elsanty, Honeoye)
     virózy (u všech odrůd)
2) Středně škodlivé:
   a.sviluška chmelová (u většiny odrůd, některé odrůdy jsou náchylnější, např. Tenira, jiné jsou
     málo náchylné, např. Honeoye). Čím tužší list, tím větší je odolnost.
   b.květopas jahodníkový (škodlivost velmi záleží na lokalitě, někde se vůbec nevyskytuje, jinde
     je značně rozšířen, zvláště v zahrádkářských koloniích, kde se neprovádí postřiky).
3) Málo škodlivé:
   a.padlí (u většiny odrůd, avšak u několika málo citlivějších odrůd může být škodlivost střední)
   b.skvrnitost listů (při posekání listů po sklizni neškodí vůbec, ve starších přehuštěných
     porostech a u citlivějších odrůd může být škodlivost pozorovatelná)Roztočík, fytoftora a virózy poškozují rostliny a mohou vést k jejich úhynu. Plíseň šedá napadá pouze plody, rostlině neublíží. Na příkladu odrůd Elsanty a Honeoye vidíme, že zatímco proti jedné chorobě se podařilo šlechtěním získat odolnost, jiná choroba vystoupila o to výrazněji do popředí. Vždy platí něco za něco. Neexistuje dokonalá jahoda. Uvedený přehled škodlivosti umožňuje pěstiteli jahod učinit si představu, proti kterým škůdcům a chorobám by měl především zasáhnout, s ohledem na odrůdu a lokalitu.

Vysazovat můžeme jahodník buď na jaře (duben, květen) nebona podzim (srpen, září). Výhodou jarní výsadby je skutečnost, že na podzim téhož roku vytvoří rostliny další sazenice, které je možno buď dále rozsadit, nebo se jimizahustí porost, takže výnos v příštím roce je již maximální. Navíc při jarní výsadbě docílíme ještě ten samý rok (tj. např. 2 měsíce po výsadbě) určitou menší sklizeň, např. 100 gramů z jedné rostliny. Výhodou jarní výsadby je také fakt, že rostliny využívají zimní vláhy, dobře se přijímají (není takové horko jako např. v srpnu).Pokud sázíme jahodník na podzim, je nutno počítat s tím, že příští rok bude výnos oproti jarní výsadbě činit jen asi 20-40%. Čím později je jahodník vysázen, tím nižší výnos je příští rok dosažen. Výsadbu v říjnu již nelze doporučit, protože nejenže je výnos příští rok nízký, ale hrozí i nebezpečí odumření rostlin v důsledku nedostatečného zakořenění. Pokud sázíme sazenice na začátku srpna, lze docílit příští rok slušnou sklizeň (ale nikdy ne tak vysokou jako při jarní výsadbě).Problémem je, že počátkem srpna nebývají sazenice jahodníku k dispozici, jsou příliš slabé. Pokud vysázíme slabou sadbu počátkem srpna a po výsadbě nastanou vysoké teploty (25-30 °C), pak může velká část sazenic uhynout. Nepomůže ani zalévání několikrát denně. Jahody totiž uschnou ne proto, že by měly málo vody, ale proto, že při vysoké teplotě rostliny nejsou schopny vodu přijímat. Pomoci může jedině zastínění, např. pomocí dřevěné desky nebo papírové krabice umístěné na jižní straně. Výhodnější je však sázet jahodník koncem srpna, kdy je k dispozici silnější sadba a teploty nebývají už tak vysoké.Existuje způsob jak získat již počátkem srpna nebo dokonce koncem července silnou, dobře zakořeněnou sadbu, která se přijme i při vyšších letních teplotách. Princip spočívá v tom, že počátkem června(tj. těsně před začátkem sklizně jahod) nůžkami odstřihneme silnější šlahouny s malými, dosud nezakořeněnými rostlinkami, a vysadíme je buď na přípravný záhon ve stínu, nebo ještě lépe do kelímků, naplněných kvalitní zemí. Tím donutíme mladé sazeničky, aby začaly samy růst, pokud nechtějí zahynout. Jestliže rostlinky necháme během sklizně na šlahounu spojené s matečnou rostlinou, tak rostou velmi pomalu, protože matečná rostlina dává živiny přednostně do plodů a na šlahouny už se dostane jen málo, takže rostlinky během sklizně spíše jenom přežívají a nejsou ničím nucené k intenzivnějšímu růstu. Oddělením od matečné rostliny jejich růst výrazně urychlíme. Vlastní postup je následující. Na šlahounu je přítomno většinou několik rostlinek. Oddělíme je nůžkami od sebe, přičemž každé rostlince ponecháme cca 2-4 cm dlouhý zbytek šlahounu(z té silnější části šlahounu). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Pokud jsou kořeny delší, tím lépe. Rostlinky nyní zapíchneme do připraveného záhonu s kvalitní půdou tak, že píchneme do země zbytkem šlahounu a zapíchneme jej do země 2-4 cm hluboko, přičemž kořínky jsou cca 0,5 cm pod zemí, avšak zárodky srdíčka jsou nad zemí. To že rostlinka přitom nestojí, ale
většinou leží, vůbec nevadí. Rostlinky podle potřeby pravidelně zaléváme a za 5-8 týdnů máme k dispozici velmi silnou sadbu. Uhyne přitom asi 5-20% rostlinek, v závislosti na tom, jak jsou rostlinky při sázení vyvinuté a jak se o ně staráme po výsadbě. Pokud sázíme do plastových kelímků, vhodný je objem cca 300 ml. Kelímky 200 ml považuji za malé, kelímky 500 ml jsou možné, ale ne potřebné. Do dna každého kelímku je třeba propíchnout 2-3 dírky (o průměru několik mm),aby mohla odtékat přebytečná voda. Kelímky naskládáme do bedny a odneseme je do hlubokého stínu (např. za domek na severní stranu). Až se po 2-3 týdnech sazeničky přijmou, můžeme je dle úvahy přemístit do stínu pod strom nebo do polostínu (ale ne na přímé slunce - kelímky rychle vysychají). Kelímky naplníme kvalitní zahradní nebo kompostovou zeminou, nebo si připravíme půdu smícháním obyčejné země s rašelinovým substrátem v poměru např.2:1. Při výsadbě pak dbáme na to, abychom neporušili kořenový bal, který zaručuje snadné přijmutí rostliny. Pokud takto připravenou silnou sadbu vysázíme koncem července nebo počátkem srpna, lze předpokládat příští rok výnos cca 300-400 gramů z jedné rostliny, což odpovídá cca 3/4 výnosu docíleného z jarní výsadby.Pokud porovnáváme jednotlivé termíny výsadby, zůstává nejvhodnější jarní výsadba, která přináší příští rok
nejvyšší výnos při nejnižší pracnosti a neobsahuje tolik rizik jako letní a podzimní výsadba.

Desatero pěstitele jahodníku

1) Půdu vylepšíme před výsadbou kompostem nebo hnojem v dávce
5-10 kg/m2. Hnůj zapravíme do země 1/2-1 rok před výsadbou.

2) Sázíme do půdy zryté a upravené 2-3 týdny před výsadbou.

3) Po výsadbě pravidelně zaléváme do ujmutí sazenic a v případě
potřeby je zastíníme proti slunci.

4) Odrůdu Elsanta nesázíme po jahodách a provedeme její
namočení v přípravku Aliette před výsadbou, nebo provedeme
pásovou zálivku po výsadbě.

5) Sazenice pohnojíme za cca 3 týdny po výsadbě nízkou dávkou
(10-20 g/m2) Cereritu. Vysoká dávka popálí kořínky.

6) Jahodník okopáváme mělce, abychom nepoškodili jeho kořenový
systém.

7) Provádíme postřiky proti plísni, proti roztočíku, případně proti
dalším škůdcům, pokud to je potřeba.

8) Před sklizní podložíme jahodník slámou, která jej ochrání proti
znečištění a částečně proti plísni.

9) Po sklizni posekáme všechny listy a ponecháme pouze srdéčka.

10) Hnojení rozdělíme na 2 až 4 dávky, tj. 1-2 dávky na jaře a 1-2
dávky po sklizni.

Senga Sengana - nejlepší odrůda padesátých a šedesátých let. Ve své době byla nazývána královnou jahod, protože všechny ostatní odrůdy předčila svou mimořádnou úrodností. I dnes lze její výnosy považovat za vysoké, avšak v ostatních vlastnostech byla výrazně překonána, takže dnes je její pěstování omezeno na konzervativní zahrádkáře. Plody jsou spíše měkčí, středně velké, na konci sklizně poskytuje hodně malých plodů. Důvodem je mimořádně velká násada plodů, které rostlina nestačí vyživit. Vhodné je poslední květy odstranit. Plody jsou kulovité, tmavě červené,
mají sladce navinulou až mírně nakyslou osvěžující chuť, která je pro Senga Senganu zcela typická a většina lidí považuje její chuť za klasickou (po ochutnání řeknou "takhle má chutnat jahoda"). Bohužel je Senga Sengana velmi náchylná na plíseň plodů, která může zničit v přehuštěném a neošetřeném porostu polovinu nebo i většinu úrody, je-li deštivé počasí. Nezbytné je proto důkladné ošetření proti plísni a nesmíme připustit přehuštění porostu. Výhodou této odrůdy je její velká přizpůsobivost různým stanovištním podmínkám. Roste všude dobře, nejsou s ní žádné potíže. Je středně pozdní.

Elsanta -raná holandská odrůda, v současné době nejrozšířenější ve střední Evropě, tj. v Holandsku, Německu, Švýcarsku, Rakousku apod. V některých zemích, např. v Německu, se pěstuje na 90% ploch osázených jahodami a stala se tak historicky nejúspěšnější evropskou jahodou všech dob. Ani dříve proslavená Senga Sengana nikdy nedosáhla tak velkého rozšíření. Pokud posuzujeme velikost plodů, jejich chuť, pevnost, atraktivnost a výnos, tak se Elsantě nemůže rovnat žádná jiná odrůda. Plody jsou velké od začátku sklizně do konce, jsou sladké a přitom osvěžující, pevné, velmi odolné proti plísni, úroda je vysoká až velmi vysoká. Bohužel se Elsanta chová jako krásná, ale křehká panenka. Rostliny jsou hodně náchylné na kořenové choroby (fytoftora způsobuje odumírání např. 2-5% rostlin ročně v lepším případě, za nepříznivých podmínek vypadne až 50% rostlin). Elsanta se hodí především do lehčích, písčitých a přitom humózních půd, kde dobře prospívá. Rozhodně se nehodí do těžkých, mokrých půd a není ji možné sázet do půdy unavené po jahodách. Další nepříjemnou vlastností je poškození rostlin v zimě za holomrazů (vadí teploty -10 až -15 °C), které vedou k zeslábnutí a zhoršení zdravotního stavu rostlin. Uvedené nevýhody jsou ve velkovýrobě překonávány zvýšeným ošetřováním a péčí (postřiky proti kořenovým chorobám přípravkem Aliette, zakrývání porostů na zimu slámou nebo speciální fólií apod.). Pro zahrádkáře můžeme Elsantu doporučit s tím, že bude buď nadšen nebo zklamán, podle toho, jaké jí poskytne podmínky k růstu.

Dukátje nejúspěšnější polská odrůda. Její hlavní předností je mimořádná odolnost proti kořenovým i listovým chorobám, proto se používá ke křížení odrůd za účelem získání rezistence proti některým chorobám. První plody jsou větší, většina plodů je střední velikosti, na konci sklizně jsou malé. Plody jsou kulaté, chutné, nepříliš pevné, proti plísni středně odolné. Výnos je vysoký. Odrůda je vhodná do všech půd, do všech poloh (do nížin i na hory), je velmi odolná proti holomrazům(v Polsku vydrží i -30°C). Kdo se nechce nebo nemůže o jahody starat, ať si koupí Dukat, protože ten vydrží všechno (nesmí se ale nechat příliš přehustit, pak trpí hodně plísní plodů). Pravda je, že jsou odrůdy, které mají větší a o něco chutnějšíplody.

Toto je království jahod

Karmen je nejúspěšnější česká odrůda. Má velké až velmi velké plody, na konci sklizně středně velké. Plody jsou velmi sladké, měkké, nemusí se ani kousat, jen se rozplynou na jazyku, takže jsou oblíbené mezi dětmi. Tvar plodu je taštičkovitý, barva karmínově červená. Plody jsou náchylné na plíseň a snadno se otlačí až rozmačkají, pokud leží natrhané ve vyšší vrstvě, a proto nejsou vhodné na prodej do obchodu a hodí se především pro zahrádkáře. Výnosy jsou středně vysoké. Jestliže se provede důkladná ochrana proti plísni, mohou být výnosy i vysoké. Chorobami příliš netrpí, pouze v oblasti vyššího výskytu padlí je na něj náchylná. Vyžaduje pokud možno humózní půdu.

Korona -spolehlivá holandská odrůda. Jde o nejoblíbenější odrůdu pro zahrádky a samosběr v Německu. Není vhodná pro obchod. Plody jsou velké až středně velké, kuželovité, tmavě červené, chutné, velmi sladké, měkké, výnosy jsou vysoké. Odrůda zdravě a bujně roste, pouze poněkud trpí skvrnitostí listů na podzim. Při každoročním posekání porostu koncem července je však tato choroba do značné míry eliminována. Protože Korona má měkké a sladké plody, je ve vlhčích letech náchylná na plíseň plodů, proti které je vhodné provést preventivní postřiky. Je zapotřebí, aby se porost nepřehustil novými odnožemi. Korona dobře roste i na průměrných nebo horších půdách, je též odolná proti mrazu a s úspěchem je pěstována v horských oblastech.

Veškeré materiály použity s laskavým svolením provozovatele a majitele
http://www.top.cz/jahody
pana ing. Oldřicha Kříže
Tel./fax: 377 422 475
mobil: 0603/483670
e-mail: jahody@top.cz
Na uvedené webové stránce naleznete též fotografie platnáží majitele uvedené stránky včetně plánku příjezdu k jeho farmě jahod

Následující odkazy pro návštěvníky z vyhledávačů: / Pěstování zeleniny / Pěstování květin / Nové příspěvky / / zpět na Menu Pelargonie.cz / / !!! POZOR - Pěstování Kiwi / / Pepinogold melouny - POZOR !!! /