Výběr vhodné odrůdy
je důležitým předpokladem pro úspěšné pěstování jahodníku. Velkopěstitelé
i zahrádkáři neustále zkouší a hledají nové odrůdy nebo se přímo ptají
"která jahoda je nejlepší". Výběr odrůdy záleží na
tom, kde jahody chceme pěstovat a za jakým
účelem. Pro zahrádky volíme většinou jiné odrůdy než pro velkovýrobní
pěstování, protože požadavky jsou odlišné. Zahrádkář
vyžaduje především dobrou chuť jahod a odolnost
proti chorobám a škůdcům, protože nechce nebo nemůže jahodník
příliš ošetřovat chemickými přípravky. Velkovýroba naproti tomu vyžaduje
především velké pevné plody, které se neotlačí při
dopravě. Chuť jde někdy bohužel stranou, rovněž
odolnost proti chorobám a škůdcům není mnohdy vyhovující. Podle doby plodnosti dělíme odrůdy jahodníku
následovně: a) jednouplodící dávají úrodu 1x ročně, v našich klimatických
podmínkách od začátku června dozačátku
července. Tyto odrůdy dále dělíme na ranné, středně zrající a pozdní. Rozdílymezi začátkem zrání se mohou lišit až o 2 týdny. b) stáleplodící odrůdy, které sem zařazujeme, nejsou v pravém
slova smyslu stáleplodící, aledvakrátplodící.
První úrodu dají v červnu až červenci, tak jako jednouplodící odrůdy,pak následuje přestávka, která trvá podle odrůdy
2-3 týdny a začíná druhá sklizeň(od
cca konce července), kterou ukončí až první noční mrazíky (ty mohou přijít
už v polovině září nebo také až koncem října).
Jednou za několik let se povede, že jahodysklízíme
až do počátku listopadu. c) měsíční tento jahodník plodí celý rok bez přestávky
(od června do zámrazu), takže by mu lépe náleželo označení stáleplodící. V České republice se mohou množit a
prodávat pouze odrůdy jahodníku u nás registrované. Jedná se o následující odrůdy
... Jednouplodící: Adriana - Andrea - Bounty - Dagmar - Dukat
- Elista - Elsanta - Elvira - Gorella - Induka - Kama - Karmen - Korona - Lesana -
Redgauntlet - Senga Sengana - Tenira - Vanda - Zefyr Stáleplodící: Lidka - Ostara Měsíční: Rujana Jednouplodící i stáleplodící odrůdy se množí
pouze odnožemi, kdežto měsíční se množí pouze ze semene. Zdravotní stav
- aneb proč kupovat jahodník u množitelské firmyJahodník je napadán řadou
živočišných škůdců, houbovými chorobami a viry.Existuje
asi 20 virových onemocnění jahodníku, z nichž mnohé nejsou okemrozpoznatelné. Jahodník vypadá, že je zdravý,
roste bujně a přece je jeho výnosmalý.
Lidově se říká, že jahodník zdegeneroval. Ve skutečnosti se jedná většinouprávě o napadení virovými chorobami.Rostliny napadené živočišnými škůdci nebo houbovými
chorobami lze vyléčit použitímvhodných
postřiků. Rostliny napadené viry nelze přímo na zahrádce nebo na polivyléčit, je to možné pouze v laboratorních podmínkách
za použití složitých metod(meristémové
kultury, termoterapie apod.).Je tedy
zřejmé, že vypěstovat zdravou sadbu v zahrádce je téměř nemožné. Pokudzahrádkář kupuje sadbu u množitelské firmy, má
záruku, že jahodník je opravduzdravý
(měl by být). Při množení jahod ve velkém jsou totiž výchozím materiálemjahody meristémového původu (vypěstované z malých
odřezků listů, které jsouprosté všech
chorob), kontrolované na viry a další choroby. Tak jak jsou jahody dálemnoženy na poli nebo v zahrádce, zhoršuje se s
každou následující generací jejichzdravotní
stav. Lze předpokládat, že po 3 letech pěstování jahodníku v zahrádcedojde k výraznému napadení viry a dalšími škůdci
a chorobami a sadbu je prototřeba
koupit znova u množitele. Pokud si chce zahrádkář zdravou koupenou sadbudále sám namnožit, tak nejlépe z 1-letého porostu,
nanejvýše z 2-letého. 3-letýporost
již bývá semeništěm chorob, zvláště když se nepoužívají pravidelně ochrannépostřiky.
Přehled nebezpečnosti chorob
a škůdců - aneb na co dávat pozor 1) Velmi škodlivé: roztočík jahodníkový
(u všech odrůd) plíseň šedá (u většiny
odrůd, výjimku tvoří např. Elsanta, Honeoye) fytoftora (u některých
odrůd, zvláště u Elsanty, Honeoye) virózy (u všech odrůd) 2) Středně škodlivé: a.sviluška chmelová (u většiny
odrůd, některé odrůdy jsou náchylnější, např. Tenira, jiné jsou málo náchylné, např.
Honeoye). Čím tužší list, tím větší je odolnost. b.květopas jahodníkový (škodlivost
velmi záleží na lokalitě, někde se vůbec nevyskytuje, jinde je značně rozšířen,
zvláště v zahrádkářských koloniích, kde se neprovádí postřiky). 3) Málo škodlivé: a.padlí (u většiny odrůd, avšak
u několika málo citlivějších odrůd může být škodlivost střední) b.skvrnitost listů (při posekání
listů po sklizni neškodí vůbec, ve starších přehuštěných porostech a u citlivějších
odrůd může být škodlivost pozorovatelná)Roztočík, fytoftora a virózy poškozují
rostliny a mohou vést k jejich úhynu. Plíseňšedá
napadá pouze plody, rostlině neublíží.Na
příkladu odrůd Elsanty a Honeoye vidíme, že zatímco proti jedné chorobě
sepodařilo šlechtěním získat odolnost,
jiná choroba vystoupila o to výrazněji dopopředí.
Vždy platí něco za něco. Neexistuje dokonalá jahoda.Uvedený
přehled škodlivosti umožňuje pěstiteli jahod učinit si představu, protikterým škůdcům a chorobám by měl především zasáhnout,
s ohledem na odrůdu alokalitu.
Vysazovat můžemejahodník
buď na jaře (duben, květen) nebona
podzim (srpen, září). Výhodou jarnívýsadby
je skutečnost,že na podzim téhožroku vytvoří rostlinydalší
sazenice, které je možno buď dále rozsadit, nebo se jimizahustí porost,
takže výnos v příštím roce je již maximální. Navíc při jarní výsadbě docílíme
ještě ten samýrok (tj. např. 2 měsíce
po výsadbě) určitou menší sklizeň, např. 100 gramů z jedné rostliny. Výhodou
jarnívýsadby je také fakt, že rostliny
využívají zimní vláhy, dobře se přijímají (není takové horko jako např.
vsrpnu).Pokud
sázíme jahodník na podzim, je nutno počítat s tím, že příští rok bude výnos
oproti jarní výsadbě činitjen asi
20-40%. Čím později je jahodník vysázen, tím nižší výnos je příští rok
dosažen. Výsadbu v říjnu jižnelze
doporučit, protože nejenže je výnos příští rok nízký, ale hrozí i nebezpečí
odumření rostlin v důsledkunedostatečného
zakořenění. Pokud sázíme sazenice na začátku srpna, lze docílit příští
rok slušnou sklizeň(ale nikdy ne tak
vysokou jako při jarní výsadbě).Problémem
je, že počátkem srpna nebývají sazenice jahodníku k dispozici, jsou příliš
slabé. Pokud vysázímeslabou sadbu
počátkem srpna a po výsadbě nastanou vysoké teploty (25-30 °C), pak může
velká částsazenic uhynout. Nepomůže
ani zalévání několikrát denně. Jahody totiž uschnou ne proto, že by měly
málovody, ale proto, že při vysoké
teplotě rostliny nejsou schopny vodu přijímat. Pomoci může jedině zastínění,např. pomocí dřevěné desky nebo papírové krabice
umístěné na jižní straně. Výhodnější je však sázetjahodník
koncem srpna, kdy je k dispozici silnější sadba a teploty nebývají už tak
vysoké.Existuje způsob jak získat již
počátkem srpna nebo dokonce koncem července silnou, dobře zakořeněnousadbu, která se přijme i při vyšších letních teplotách.
Princip spočívá v tom, že počátkem června(tj. těsněpřed
začátkem sklizně jahod) nůžkami odstřihneme silnější šlahouny s malými,
dosud nezakořeněnýmirostlinkami, a
vysadíme je buď na přípravný záhon ve stínu, nebo ještě lépe do kelímků,
naplněných kvalitnízemí. Tím donutíme
mladé sazeničky, aby začaly samy růst, pokud nechtějí zahynout. Jestliže
rostlinkynecháme během sklizně na
šlahounu spojené s matečnou rostlinou, tak rostou velmi pomalu, protožematečná rostlina dává živiny přednostně do plodů
a na šlahouny už se dostane jen málo, takže rostlinkyběhem
sklizně spíše jenom přežívají a nejsou ničím nucené k intenzivnějšímu růstu.
Oddělením od matečnérostliny jejich
růst výrazně urychlíme. Vlastní postup je následující. Na šlahounu je přítomno
většinouněkolik rostlinek. Oddělíme
je nůžkami od sebe, přičemž každé rostlince ponecháme cca 2-4 cm dlouhýzbytek šlahounu(z té silnější části šlahounu).
Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několikmilimetrů. Pokud jsou kořeny delší, tím lépe.
Rostlinky nyní zapíchneme do připraveného záhonu s kvalitnípůdou tak, že píchneme do země zbytkem šlahounu
a zapíchneme jej do země 2-4 cm hluboko, přičemžkořínky
jsou cca 0,5 cm pod zemí, avšak zárodky srdíčka jsou nad zemí. To že rostlinka
přitom nestojí, ale většinou leží, vůbec nevadí. Rostlinky podle
potřeby pravidelně zaléváme a za 5-8 týdnů máme k dispozicivelmi silnou sadbu. Uhyne přitom asi 5-20% rostlinek,
v závislosti na tom, jak jsou rostlinky při sázenívyvinuté
a jak se o ně staráme po výsadbě. Pokud sázíme do plastových kelímků, vhodný
je objem cca 300ml. Kelímky 200 ml
považuji za malé, kelímky 500 ml jsou možné, ale ne potřebné. Do dna každého
kelímkuje třeba propíchnout 2-3 dírky
(o průměru několik mm),aby mohla odtékat přebytečná voda. Kelímkynaskládáme do bedny a odneseme je do hlubokého
stínu (např. za domek na severní stranu). Až se po 2-3týdnech
sazeničky přijmou, můžeme je dle úvahy přemístit do stínu pod strom nebo
do polostínu (ale ne napřímé slunce
- kelímky rychle vysychají). Kelímky naplníme kvalitní zahradní nebo kompostovou
zeminou,nebo si připravíme půdu smícháním
obyčejné země s rašelinovým substrátem v poměru např.2:1. Přivýsadbě pak dbáme na to, abychom neporušili kořenový
bal, který zaručuje snadné přijmutí rostliny. Pokudtakto
připravenou silnou sadbu vysázíme koncem července nebo počátkem srpna,
lze předpokládat příštírok výnos cca
300-400 gramů z jedné rostliny, což odpovídá cca 3/4 výnosu docíleného
z jarní výsadby.Pokud porovnáváme jednotlivé
termíny výsadby, zůstává nejvhodnější jarní výsadba, která přináší příští
rok nejvyšší výnos při nejnižší pracnosti a neobsahuje
tolik rizik jako letní a podzimní výsadba.
Desatero pěstitele jahodníku
1) Půdu vylepšíme před výsadbou kompostem nebo
hnojem v dávce 5-10 kg/m2. Hnůj zapravíme do země 1/2-1 rok
před výsadbou.
2) Sázíme do půdy zryté a upravené 2-3 týdny
před výsadbou.
3) Po výsadbě pravidelně zaléváme do ujmutí
sazenic a v případě potřeby je zastíníme proti slunci.
4) Odrůdu Elsanta nesázíme po jahodách a provedeme
její namočení v přípravku Aliette před výsadbou,
nebo provedeme pásovou zálivku po výsadbě.
5) Sazenice pohnojíme za cca 3 týdny po výsadbě
nízkou dávkou (10-20 g/m2) Cereritu. Vysoká dávka popálí
kořínky.
6) Jahodník okopáváme mělce, abychom nepoškodili
jeho kořenový systém.
7) Provádíme postřiky proti plísni, proti roztočíku,
případně proti dalším škůdcům, pokud to je potřeba.
8) Před sklizní podložíme jahodník slámou,
která jej ochrání proti znečištění a částečně proti plísni.
9) Po sklizni posekáme všechny listy a ponecháme
pouze srdéčka.
10) Hnojení rozdělíme na 2 až 4 dávky, tj.
1-2 dávky na jaře a 1-2 dávky po sklizni.
Senga Sengana -
nejlepší odrůda padesátých a šedesátých let. Ve své době byla nazývána
královnou jahod,protože všechny ostatní
odrůdy předčila svou mimořádnou úrodností. I dnes lze její výnosypovažovat za vysoké, avšak v ostatních vlastnostech
byla výrazně překonána, takže dnes je jejípěstování
omezeno na konzervativní zahrádkáře. Plody jsou spíše měkčí, středně velké,
na koncisklizně poskytuje hodně malých
plodů. Důvodem je mimořádně velká násada plodů, kterérostlina
nestačí vyživit. Vhodné je poslední květy odstranit. Plody jsou kulovité,
tmavě červené, mají sladce navinulou až mírně nakyslou osvěžující
chuť, která je pro Senga Senganu zcelatypická
a většina lidí považuje její chuť za klasickou (po ochutnání řeknou "takhle
má chutnatjahoda"). Bohužel je Senga
Sengana velmi náchylná na plíseň plodů, která může zničit vpřehuštěném a neošetřeném porostu polovinu nebo
i většinu úrody, je-li deštivé počasí.Nezbytné
je proto důkladné ošetření proti plísni a nesmíme připustit přehuštění
porostu.Výhodou této odrůdy je její
velká přizpůsobivost různým stanovištním podmínkám. Roste všudedobře, nejsou s ní žádné potíže. Je středně pozdní.
Elsanta -raná holandská odrůda,
v současné době nejrozšířenější ve střední Evropě, tj. v Holandsku, Německu,
Švýcarsku, Rakousku apod. V některých zemích, např. v Německu, se pěstuje
na 90% ploch osázených jahodami a stala se tak historicky nejúspěšnější
evropskou jahodou všech dob. Ani dříve proslavená Senga Sengana nikdy nedosáhla
tak velkého rozšíření. Pokud posuzujeme velikost plodů, jejich chuť, pevnost,
atraktivnost a výnos, tak se Elsantě nemůže rovnat žádná jiná odrůda. Plody
jsou velké od začátku sklizně do konce, jsou sladké a přitom osvěžující,
pevné, velmi odolné proti plísni, úroda je vysoká až velmi vysoká. Bohužel
se Elsanta chová jako krásná, ale křehká panenka. Rostliny jsou hodně náchylné
na kořenové choroby (fytoftora způsobuje odumírání např. 2-5% rostlin ročně
v lepším případě, za nepříznivých podmínek vypadne až 50% rostlin). Elsanta
se hodí především do lehčích, písčitých a přitom humózních půd, kde dobře
prospívá. Rozhodně se nehodí do těžkých, mokrých půd a není ji možné sázet
do půdy unavené po jahodách. Další nepříjemnou vlastností je poškození
rostlin v zimě za holomrazů (vadí teploty -10 až -15 °C), které vedou k
zeslábnutí a zhoršení zdravotního stavu rostlin. Uvedené nevýhody jsou
ve velkovýrobě překonávány zvýšeným ošetřováním a péčí (postřiky proti
kořenovým chorobám přípravkem Aliette, zakrývání porostů na zimu slámou
nebo speciální fólií apod.). Pro zahrádkáře můžeme Elsantu doporučit s
tím, že bude buď nadšen nebo zklamán, podle toho, jaké jí poskytne podmínky
k růstu.
Dukátje
nejúspěšnější polská odrůda. Její hlavní předností je mimořádná odolnost
protikořenovým i listovým chorobám,
proto se používá ke křížení odrůd za účelemzískání
rezistence proti některým chorobám. První plody jsou větší, většina plodůje střední velikosti, na konci sklizně jsou malé.
Plody jsou kulaté, chutné, nepřílišpevné,
proti plísni středně odolné. Výnos je vysoký. Odrůda je vhodná do všechpůd, do všech poloh (do nížin i na hory), je velmi
odolná proti holomrazům(vPolsku vydrží
i -30°C). Kdo se nechce nebo nemůže o jahody starat, ať si koupíDukat, protože ten vydrží všechno (nesmí se ale
nechat příliš přehustit, pak trpíhodně
plísní plodů). Pravda je, že jsou odrůdy, které mají větší a o něco chutnějšíplody.
Toto je království jahod
Karmen je
nejúspěšnější česká odrůda. Má velké až velmi velké plody, na konci sklizně
středně velké. Plody jsouvelmi sladké,
měkké, nemusí se ani kousat, jen se rozplynou na jazyku, takže jsou oblíbené
mezi dětmi.Tvar plodu je taštičkovitý,
barva karmínově červená. Plody jsou náchylné na plíseň a snadno se otlačí
ažrozmačkají, pokud leží natrhané
ve vyšší vrstvě, a proto nejsou vhodné na prodej do obchodu a hodí sepředevším pro zahrádkáře. Výnosy jsou středně
vysoké. Jestliže se provede důkladná ochrana proti plísni,mohou
být výnosy i vysoké. Chorobami příliš netrpí, pouze v oblasti vyššího výskytu
padlí je na nějnáchylná. Vyžaduje
pokud možno humózní půdu.
Korona -spolehlivá
holandská odrůda. Jde o nejoblíbenější odrůdu pro zahrádky a samosběr v
Německu.Není vhodná pro obchod. Plody
jsou velké až středně velké, kuželovité, tmavě červené, chutné,velmi sladké, měkké, výnosy jsou vysoké. Odrůda
zdravě a bujně roste, pouze poněkud trpískvrnitostí
listů na podzim. Při každoročním posekání porostu koncem července je však
tatochoroba do značné míry eliminována.
Protože Korona má měkké a sladké plody, je ve vlhčíchletech
náchylná na plíseň plodů, proti které je vhodné provést preventivní postřiky.
Je zapotřebí,aby se porost nepřehustil
novými odnožemi. Korona dobře roste i na průměrných nebo horšíchpůdách, je též odolná proti mrazu a s úspěchem
je pěstována v horských oblastech.
Veškeré materiály použity s laskavým svolením
provozovatele a majitele http://www.top.cz/jahody pana ing. Oldřicha Kříže Tel./fax: 377 422 475 mobil: 0603/483670 e-mail: jahody@top.cz Na uvedené webové stránce naleznete též fotografie
platnáží majitele uvedené stránky včetně plánku příjezdu k jeho farmě
jahod