Untitled

je jedna z nejproduktivnějších keřovin. Plody se využívají k výrobě jamu, výborné šťávy, zamrazené nám v zimě vytvoří iluzi letního dne s ostružinovým koláčem. Zaslouží se přední místo pro svoji nenáročnost a odolnost.Vyžaduje humózní, propustnou, nepřemokřenou, na živiny bohatou půdu a slunnou polohu. Roste většinou bez problému na každé zahradní, středně těžké půdě. Pro lepší sklizeň je výhodná poloha chráněná před severním větrem, umístění i vhodné na svazích k JV nebo JZ. Pokud jej ale budete pěstovat ve chráněné poloze, dostatečně osluněné, poznáte to na kvalitě i chuti plodů a jejich množství. Někteří pěstitelé uvádějí, že se ostružiníku daří i v polostínu, já z vlastní, dvacetileté zkušenosti s dovezeným beztrným ostružiníkem mám tu zkušenost, že mu vždy nejlépe vyhovuje stanoviště osluněné po celý den, samozřejmě s dostatkem vláhy. Z jednoho keře, sklízím okolo 15 kg chutných plodů. Z keřů umístěných v polostínu podstatně méně.Osluněné sanoviště je základní podmínkou úspěšnosti při pěstování této tak produktivní a na ošetřování nenáročné rostliny. Na rozdíl od maliníku, který dozrává i v chladnějších polohách, musíte počítat s tím, že ostružiník ve středních a vyšších polohách nedozraje. Na keřích zůstane minimálně polovina úrody, která velmi rychle začne plesnivět. Protože je ostružiník oproti maliníku mnohem citlivější na mráz, vysazuje se na jaře. P ř í p r a v u p ů d y bychom proto měli provést už na podzim a pamatovat na to, že ostružiník má neporovnatelně rozvětvenější kořenový systém, než maliník.Příprava půdy spočívá ve zkypření půdy a vyhnojení např. chlévskou mrvou a odstranění víceletých plevelů.

V y s a z u j e m e jednoleté výhony se dvěma až třemi adventivními pupeny, umístěnými na podzemní části oddenku. Musíme kontrolovat stav kořenového systému, měl by být přiměřeně hustý. Ostružiník je polokeř s dvouletým cyklem, tedy z adventivních pupenů vyrostou na jaře a v létě zesílí výhony, které budou rodit dalším rokem. Výhony, které odplodily odstraníme. Pokud by příliš svítidlo slunce, rostliny zastíníme, aby nepřeschnul kořenový bal. Rostliny se vysazují na vzdálenost asi půl metru od sebe, pokud chcete udělat řádky, pak musí být od sebe vzdáleny alespň 2 metry. Sázíme tak hluboko, aby kořeny byly alespoň 8 cm pod zemí. Rostliny musí pevně sedět v zemi. P ě s t o v á ní v p á s e c h vytvořených ze dvou linií drátů, natažených asi 50cm od sebe je velmi výhodné, protože se dobře udržuje.Na každém koncovém kůlu jsou rozpěrky , určující šíři pásu, tedy prostoru, ve kterém budou rostliny růst a tyto dráty jsou ve výšce asi 130cm, podle mohutnosti vysazovaných odrůd . Jednodušším způsobem je pěstování vyvazováním ke drátům přímo, zvláště proto, že ostružiník na rozdíl od maliníku vytváří až pětimetrové výhony, které je záhodno vyvazovat do špalírů. Je ideální pro vedené po pergole, zakrytí plotu či nevábných loubí.

Ř e z ostružiníku je velmi důležitý.U odrůd, plodících jednou ročně musíme napřesrok po sklizni a to hned na jaře odstranit pruty, které rodily. Necháváme je do jary, neboť tehdy se dají snadno vylomit u kořenového krčku a navíc ostružinové listí, které zůstává přes zimu neopadané poskytuje keři určitou ochranu proti mrazu. Pak ale musíme tyto pruty odstranit. Pokud bychom totiž ponechali části starých výhonů, vytvoříme podmínky pro rozšíření houbových chorob. Kromě odstranění prutů provedemě i řez loňských výhonů, tedy těch, které budou letos rodit. Řez provádíme tak, že pruty zakrátíme na délku od 3 - 4 metry délky. Pokud se vyskytne boční obrost, zkracujeme jej na jaře na 4 pupeny. V průběhu nárustu prutů boční obrost zpomaluje růst a sílu protů. Proto je výhodné i v době plné vegetace regulovat boční obrost zaštípnutím na 3 listy a tím podpořit růst a sílu hlavního výhonu, který bude příštím rokem plodit.Během vegetace je nutná častá závlaha, kypření odpadá vzhledem k tomu, že rostlina vyrůstá z jednoho místa..

M n o ž e n í ostružiníku u odrůd, které vyrůstají z jednoho místa a tedy nevytváří oddenky se provádí hřížením. Jednoleté výhony ohneme k zemi, přichytíme do mělké jamky háčkem, nebo zatížíme prut cihlou a ponecháme. Na jednom prutu, který je zpravidla 4 m dlouhý lze provést 5-8 nahřížení.Tyto výhony budou v květnu příštího roku natolik silné, že po přesazení na nové stanoviště budou pokračovat v růstu a vytvoří pruty pro sklizeň v příštím roce, i když z těchto prutů bude sklizeň menší, než z prutů, rašících ze zakořeněné nekolikaleté rostliny.. Podmínkou ovšem je vyjmutí sazenic s co největším a neporušeným kořenovým balem. Na jednu sazenici musíte mít na novém stanovišti alespoň 2 metry volného prostoru. Tímto způsobem lze získat nepřeberné množství sazenic.U odrůd které vytvářejí oddenky, je množení obdobné jako u malin, oddenky odkopneme a přesadíme. Pokud byste chtěli získat sazenice z kořenových řízků, můžete v předjaří nařezat z kořenů silných asi jako tužka řízky, dlouhé 10cm a zasypat je v pařeništi 5cm vrstvou kypré zeminy. Během jara ze všech řízků vyrazí nové výhony a brzy zesílí.