V češtině se běžně používají dva
výrazy:
vertikutace / spisovný / a vertikulace
/ lidový /
Trávník
Abychom dosáhli hustého trávníku, s nízkou travičkou,
musíme o něj především pravidelně pečovat. Nejvíce péče vyžaduje trávník
právě na jaře, kdy jej musíme často sekat, vyhrabávat, odplevelovat, zalévat
a provzdušňovat. Pravidelným sekáním dodáváme trávníku nejen pěkný vzhled,
ale zároveň jej zbavujeme plevele. Při odplevelování odstraňujeme z trávníku
mech, sedmikrásky, pampelišky a jiné širokolisté plevele, které by se jinak
velmi rychle rozšířily na úkor trávníku. Se s e k á n í m
trávníku začneme hned na jaře, obvykle to bývá už v dubnu, ale toto závisí
i na nadmořské výšce a poloze zahrady. Při sekání zbavujeme
trávu významných živin a proto je musíme dodávat. O tom budeme mluvit v
kapitole hnojení. Výška sekaného trávníku by měla být taková, aby vždy
zůstaly alespoň 2/3 původní výšky. Když jej zkrátíte na polovinu, nic se
neděje, ale při větším zakrácení by mohla tráva dostat stres. Pokud
přijedete na chalupu a tráva je přerostlá, je lépe ji stříhat nadvakrát,
s dvoudení pauzou.Všeobecně vzato, v našich klimatických podmínkách
musíme trávník sekat každý týden. Pokud byste sekali trávník za delší dobu,
tráva by příliš narostla a zničili byste některé druhy jemných traviček.
Při pravidelném sekání trávník houstne, protože se chová jako rostlina,
kterou například zaštipujete - rozvětvuje se. Naše okrasné trávníky sekáme
na výšku 3-4 cm, v době letních vedra se doporučuje sekat trávník
na 5 cm, aby se příliš nevysušil. Jen ty nehustší trávníky ve vlhkých klimatických
podmínkách se stříhají na výšku 20mm.S e k a t se má zásadně
v době, kdy je tráva suchá, protože za vlhka sekačka trávu vytrhává z podloží
a vytváří tak holá místa. Pokud nemáte na sekačce sběrný koš, posečenou
trávu shrabejte, protože by se tráva pod ponechanou posečenou hmotou zadusila
a až za několik týdnů byste na trávníku pozorovali nepěkné suché holiny.
U nových typů sekaček je mulchovací nůž, který rozseká trávu na tak jemné
částečky, že ji lze ponechat a tato hmota hnojí trávník.
Péče o trávník nekončí posekáním
a shrabáním. Velmi důležitou činností, určující zdraví a vzhled trávníku
je pravidelná v e r t i k u l a c e . V zásadě se jedná o rozrušení
povrchu zeminy vertikulačními hráběmi, které vypadají jako hrábě, ale místo
zubů mají nože. Tyto se do hloubky asi 3mm zařezávají do země, trávník
se čistí, zem dýchá, hnojivo má lepší přístup ke kořenům, trávník se zbavuje
mechu. Pokud máte velký trávník, můžete si pořídir motorový vertikulátor,
který Vám usnadní práci. Pokud je trávník zanedbaný, je nutné provést vertikulaci
dvakrát do roka a potom už stačí jednou ročně. Všechny vyhrabané zbytky
zkompostujeme. H n o j e n ím trávníku
zajišťujeme pravidelný přísun živin a nechceme- li používat jen NPK hnojivo,
můžeme si vybrat z více nabízených přípravků, z nichž některé obsahují
prvky, ničící plevel a zároveň vyživující trávník.V současné době
jsou v prodeji přípravky, upravující kyselost půdní rekace, zbavující tím
trávník mechu, a současně hubící nežádoucí plevele s tím že je trávník
i pohnojem. Pokud dodržíte návad na příbalovém letáku, výsledek Vás velmi
příjemně překvapí. Nejpřirozenější a zcela nejlepší je hnojení trávníku
kompostem, který musíme zbavit semen plevelů. Můžeme to provést v malém
propařením, nebo chemicky, když jsme jej napřed rozházeli a nechali semena
vyklíčit. Kompost je nutné řádně hráběmi vehrabat do drnů. Nejběžnější
hnojivo všeobecně známé pod názvem NPK obsahuje základní stavební prvky.
Tedy dusík N, nutný pro růst zelené hmoty, vytvářené v procesu fotosyntézy,
kdy se vytváří chlorofyl. Fosfor P je součástí rostlinných bílkovin a draslík
K je nutný k vyrovnané regulaci rostlinných procesů. Dále je nutné doplňovat
stopové prvky, obsažené v tkzv. plných hnojivech, které používáme jako
bonbónek na dortu pro náš milovaný a všem návštěvám předváděný trávník. O d p l e v e l o v á n í
m trávníku zbavujeme trávník nežádoucích plevelů, které vegetují
na úkor trávy. Větší jednotlivé plevele lze odstraňovat ručně, plošně lze
použít přípravky, nabízené na trhu. Důležitou činností je o
d m e c h o v á n í trávníku, které kromě vyhrabávání mechu lze provádět
chemicky , v nabídce je mnoho vápenatých přípravků, likvidujících mech
posypem. Pokud však máme trávník ve stínu a ještě příliš vlhký, mechu se
nezbavíme. Pro snadnější provzdušnění půdy provádíme děrování země, usnadňující
odpařování vlhkosti. Se z a v l a ž
o v á n í m trávníku bychom měli začít hned zjara, nečekat až se objeví
hnědé vyschlé skvrny. Kromě postřiku hadicí lze použít řadu postřikovačů,
nabízených v prodejnách se zahradní technikou. Doba pro za
k l á d á n í trávníku ej nejvhodnější od poloviny dubna do konce
května, nebo od poloviny srpna do poloviny září. Tam, kde je dostatech
dešťových srážek, můete zakládat trávník během celého vegetačního období.
Pro jarní výsev bychom měli mít půdu zratou od podzimu asi na výšku rýče.
Při té příležitosti zapravíme do země hnojiva ve formě uleželého kravského
hnoje nebo kompostu. Vlastní úprava před setím spočívá v tom, že uhrabeme
celou plochu tak, aby byl povrch dokonale rovný. Dokonalou t e r é n n
í rovnost zjistíme zatlučením kontrolních kolíků s napnutou
šňůrou, kontrolovanou vodováhou do roviny. Ještě lepší vzhledem k možnému
průhybu šňůry je použití prkna na vzdálenost kolíků asi 2,5m od sebe. Několik
dnů před výsevem rozhodíme průmyslové hnojivo a to asi v dávce 60g vícesložkového
hnojiva na 1m2. Nakonec celou plochu jemně uhrabeme, aby se průmyslové
hnojivo zapravilo do země. a je-li povrch půdy příliš suchý, můžeme jej
pokropit. V ý s e v trávníku
je potřeba předem připravit i po stránce teortetické.Volbou t r a
v n í s m ě s i rozhodujeme v konečné podobě budoucího
trávníku a vzhledem k tomu, že nabídka čítá více než deset různých směsí
s přesným uvedením vlastností, odpovídajících i využití budoucího trávníku,
ponechám tuto radu zcela na prodejci, který Vás poinformuje dokonale. V zásadě lze předpokládat 30% podíl jílku
vytrvalého, zbytek tvoří kostřava, psineček výběžkatý, lipnice luční aj.
Při výběru se informujte naí na vhodnost kupované směsi vzhledem k tomu,
v jaké poloze se trávník nalézá, jinou směs vyžaduje trávník s celodenním
osvitem a jinou zase trávník v polostínu. Pokud jste se rozhodli a přistoupíte
k nákupu, musíte vědět, jaké m n o ž s t v í o s i v
a nakoupit.Výsevní množství na jednotku plochy se řídí nejen druhovým
složením travní směsi, ale také užitnou hodnotou osiva a funkcí travního
porostu. Pro pěkný kobercový trávník potřebujeme na 1m2 obvykle 30 - 40g
osiva. Je -li semeno starší, nebo obsahuje-li málo drobnosemenných, zvýšíme
dávku na 70g. Naopak, čím větší je v kupované směsi podíl drobnosemenných
travin, tím méně gramů na jeden metr čtvereční vyséváme. O kvalitě osiva
se ještě před výsevem přesvědčíme zkouškou klíčivosti osiva. Ušetříme si
tím mnoho pozdějších starostí a zklamání. V ý s e v trávníku
provádíme za bezvětrného počasí, protože semínka obsažené ve výsevní směsi
jsou poměrně lehká a i menší vítr je nestejnoměrně zanáší a podporuje vznik
nestejnoměrných zárůstů trávníku tu jemnou travinou, jinde zase větší.
Chcete- li, aby výsev byl naprosto stejnoměrný, můžete si pozemek rozdělit
na čtverce a na každý úsek přidělit váhový podíl osiva. Rozhozem naplocho
ve velké ploše zpravidla nedosáhneme stejnoměrné hustoty výsevu.Zkušení
zahrádkáři většinou vysévají tak, že osivo rozdělí na dvě části. Nejdříve
osejí pozemek v podélném směru, pak ve směru příčném. Po zasetí se
mají semena zapravit pod zem. Toho se dosáhne tkzv. zasekáním železnými
hráběmi, potom pozemek řádně utužíme zválcováním nebo naplocho dřevěnou
deskou a pokropíme. Osetá plocha láká ptactvo z celého okolí a tak je nutné
zajistit ochranu proti vyzobání semínek ze zaseté plochy. Podle zkušeností
uváděných v zahrádkářské literatuře lze za nejvýhodnější způsob pokládat
natažení černé niti mezi kolíky, zatlučené po ploše pozemku ve výšce
asi 15cm. Travní semeno klíčí asi za 1 - 2 týdny po výsevu za předpokladu
stálé vlhkosti osetého pozemku. Postřik má být pravidelný a jemný, aby
se drobná semínka nevyplavila na povrch. Pokud nesvítí slunce, lze položením
průhledné fólie na povrch pozemku zajistit stálou vlhkost bez toho, abychom
museli tak často pozemek zavlažovat. V případě slunečního svitu ale riskujeme
zapaření povrchu země a zničení semen. Postřikovat se má zásadně večer,
aby klíčící semínka vláhu dokonale využila.
C h o r o b y a škůdci
trávníku se vyskytují u všech trávníků.Velmi nepříjemnou chorobou je p
l í s e ň s n ě ž n á , která se vyskytuje u promáčených
trávnících, zvláště ve vyšších polohách, kde leží sníh dlouho. Na trávníku
se objevují světlešedá místa, pokrytá houbovitým povlakem. Proti této chorobě
se velmi obtížně chemicky zasahuje, protože trávník je už tak po zimě zdecimovaný.
Nejlepší je použít při výsadbě trávníku odolné rezistentní odrůdy trav,
jako je kostřava červená a jílek vytrvalý, či kostřava ovčí. Výhodná
je rovněž lipnice. Pozemek je nutné alespoň 4x ročně vertikulovat, vyhrabávat
a provzdušňovat. Pokud se Vám objeví v trávníku čarodějné kruhy ze stojících
hub, musíme provzdušnit zeminu a dbát na hnojení podle doporučení v návodu
hnojiva - týkajícího se dávek hnojiva. Š k ů d c i se vyskytují ve
formě mravenců, kteří vyhledávají zvláště suchá místa, ve kterých poddolují
trávník a ten se propadá. Pomůže důkladná zálivky, která je vyplaví. Proti
k r t k ů m se snaží bojovat celé generace zahrádkářů, ale
většinou marně. Pokud naleznete na trávníku kupu vyryté zeminy, je vhodné
použít ji jako výbornou výsevní zeminu a vyhloubené skuliny doplnit normální
zeminou. Péče před z i
m n í m obdobím se soustředí především na přihnojení trávníku
a jeho vertkulaci s ohledem na počasí, neboť v případě příliš deštivého
počasí bychom mohli trávník rozdusat a zašlapat travní výhony do bláta.
Pokud se to stane, je vhodné po anglickém způsobu provést vrchní drenáž,
spočívající v posypu pískem.
