a/generativní:je rozmnožování
semeny. Popisy výsevů květin najdete v odst.pěstování květin pod odkazem
např. petúnie, kde je popsán a fotograficky doložen
výsev petunií včetně následného ošetřování až k
výsadbě . Způsob výsevu volíme podle nároku druhu na podmínky klíčení,
podle velikosti semen a podle doby výsevu. Druhy, jejichž semena vyžadují
pro klíčení vyšší teplotu nebo které mají jemná semena nebo choulostivé
semenáčky, vyséváme do výsevních misek nebo truhlíčků a umisťujeme je buď
pod zářivkovou rampu,na okenní parapet, nebo
do skleníku, či pařeniště.Podobně vyséváme ty druky květin, které chceme
urychlit oproti obvyklému výsevu např. do záhonu tím, že si takto doma
předpěstujeme sazeničky. Ideální pro výsev je listovka s jemným pískem,
samozřejmě propařená, abychom se vyhnuli houbovým
chorobám. Výsevy zavlažujeme buďto podmokem, nebo je jen jemně rosíme.
Toto se týká zejména voskovek a petunií, alei ostatních podobných semínek.
Méně citlivé druhy vyséváme do pařeniště. Tím urychlíme vývoj květin.Nenáročné
a rychle rostoucí druhy vyséváme přímo do záhonů .
L e t n i č k y vyséváme
na jaře a v předjaří. Druhy s jemným semenem a delší dobou vývoje vyséváme
v lednu a únoru do výsevních misek,/ např. Begonia x semperflorens,
Petunia /. Stejně vyséváme i druhy, u nochž požadujeme raný květ v
červnu / Matthiola, Antirrhinum aj. /. Většinu letniček vyséváme
do pařeniště v březnu / Tagetes, Callistephus, Zinnia aj. /. Nenáročné
rychle rostoucí druhy / Calendula, Nigella aj. / vyséváme přímo
na stanoviště. Stejným způseobem sejeme i druhy těžko snášející přesazení
/ Papaver, Kochia aj./.
D v o u l e t k y vyséváme od května do července
do pařeniště nebo na kryté výsevní záhony, protože i když je období teplotně
příznivé, rozhodujícím činitelem pro jejich klíčení je stejnoměrná půdní
vlhkost. T r v a l k y vyséváme hlavně na jaře. Výsev umístíme
do pařeniště nebo na výsevní záhony. Semena některých trvalek ztrácejí
rychle klíčiost a musejí být vyseta ihned po dozrání / Adonis /.
Jiné druhy potřebují podzimní výsev do misek, protože osivo musí přemrznout.
Pak semena časně na jaře klíčí / Trollius/.
S k l e n í k o v é květiny, které pěstujeme
v umělém pěstebním prostředí, můžeme vysévat celý
rok. Přesto jednotlivé druhy květin mají svou hlavní výsevní dobu, podmíněnou
délkou doby pěstování a hlavním termínem odbytu. Také je třeba přizpůsobit,
aby hlavní růst pokud možno u mladých rostlin spadal do jarního, vegetačně
příznivého období. Mnoho druhů květin má také krátkou dobu klíčivosti semen,
proto je vyséváme ihned po dozrání. Vzácné a drahé druhy květin potřebují
pro výsev zvláštní podmínky. Semena orchidejí vyséváme na umělé půdy, jako
je agar doplněný živinami. Výsevními nádobami je laboratorní sklo. Výsev
i semenáčky udržujeme ve sterilním prostředí. Broméliové rostliny vyséváme
na sterilní substrát z rašelinových destiček nebo mokrý filtrační
papír ve skleněných miskách. Výtrusy kapradin vyséváme na agar nebo na
směs jílů a rašeliny. b/v e g e t a t i v n í :při
tomto způsobu množení vzniká nová rostlina z oddělené části mateční rostliny.
Některé rostliny samy tvoří útvary, které slouží k tomuto způsobu množení,
např.dceřiné cibule. Vegetativně množíme ty druhy květin, které v našich
podmínkách netvoří semena, kde by vypěstování ze semene trvalo příliš dlouho,
nebo kde semenáčky neudržují vlastnosti rodičů / panašované rostliny, některé
odrůdy trvalek apod. /. Musíme dodržet bezpodmínečně několik podmínek a
tou nejdůležitější je výběr mateční rostliny. Tato musí plně odpovídat
všem znakům té uvedené rostliny, musí být silná, dobře vyvinutá, prostá
virových, bakteriálních a houbových chorob. Laboratorně se také používá
množení tkáňové, ale to asi mezi zahrádkáři a pěstiteli, nahlížejícími
do této stránky nebude předmětem jejich zájmu.Způsoby vegetativního množení
: 1. Množení dužnatými stonky.Množení jarními
dužnatými stonky, které vidíte na obrázku je velmi výhodné, neboť
se stonky nalámou přímo z keře a to bez jakékoliv další úpravy, jen se
jim ulomí špička. Tím odpadá možnost nákazy infekcí přes řezný nástroj.
Další výhoda spočívá v časnosti množení - v případě neúspěchu máme dost
času namnožit další várku množením polovyzrálými řízky začátkem léta. Pokud
budete dodržovat mnou uvedené zásady, budete mít jistotu, že řízky ze 70%
zakoření.
Jak vidíte na obrázku, kiwi okolo 20 dubna obrazilo a vyhnalo jarní dužnaté
výhony.
Tyto ulámejte a a ponořte jejich konce do práškového růstového stimulátoru.
Zde vidíte přibližnou velikost a tvar řízku, zbaveného
vrcholových pupenců, které jsou náchylné ke hnilobám. Vzhledem k tomu,
že dužnaté řízky jsou velmi náchylné k vadnutí, prvním požadavkem k úspěchu
je nenechat je zvadnout. Proto provádíme jejich zasazení do předem připravených
naplněných kelímků substrátem hned po odejmutí z keře.Poté řízky zamlžíme
rozprašovačem, abychom jim dodali vláhu na list.Řízky v kelímcích
prolejeme vodou a uložíme na stinné místo. Je-li to místo ve skleníku,
bezpodmínečně na zem. Radši chladno, než přílišné teplo, které je hlavní
příčinou hniloby řízkovanců. Pokud použijete přetaženou fólii přes řízky
proti odparu, musíte úzkostlivě kontrolovat teplotu, opod fólií se snadno
zapaří a celá várka v přepravce shnije. Proti nedoporučuji žádnou fólii,
radši je dvakrát denně zamlžím a dopřeji jim tak vláhu na listy. Jakmile
Vám řízky zvadnou, účinnost metody je minimální.Pokud řízkujete menší množství,
lze použít různé PET lahve jako ochranu proti vyschnutí, efekt je stejný
jako u fólie, stejné je i nebezpečí. Asi po třech týdnech se v drenážních
otvorech kelímků objeví bílé kořínky a v tuto chvíli je vyhráno. Teď lze
sazenici přesadit do většího květníčku a kochat se úspěchem. Rostliny vytvářejí
kořenový bal a začnou se objevovat pupence, ze kterých vyraší nové výhony.
Rekapitulace: 1. Odstraňte špičku výhonu, náchylnou k hnilobě. 2. Odstraňte spodní listy a použijte růstový
stimulátor.. 3. Udržujte spodní teplotu alespoň 15 stC,
horní hranice ať nepřesahuje 22 - 25 stC. 4. Důkladná zálivka může obsahovat některý
fungicid, např. Fundazol, chránící proti hnilobám. 5. Po přesazení do větších květníků rostliny
otužujte. 6. Později zaštípněte vrcholek rostliny, abyste
podpořili její rozvětvení.
Množení dřevin ve vodě
Výhodou tohoto způsobu je relativně bezinfekční
průběh procesu zakořenění řízku ponořeného ve vodě. Vzhledem k delší době
zakořenění - asi 2 měsíce - je výhodné použít tmavou láhev, na jejíž stěnách
se nevytvářejí vodní řasy. Po vytvoření kalusu / karfiolu / se vytvoří
pravé kořeny a v této fázi řízek zasadíme do zeminy.
řízek aktinidie po dvouměsíčním pobytu
ve vodě se
zřetelným systémem kalusu i nového
kořenu
Množení surfínií:
Získávání řízků ze zakoupené rostliny
v dubnu. Z takto rozvětvené rostliny
získáte asi 30 řízků, aníž by
rostlina utrpěla na vzhledu a v květnu naše malé
rostlinky budou matku dohánět tempem,
že budete žasnout.
Z matečnice nařežeme asi 15cm dlouhé řízky,
které zbavímevrcholových poupat, ošetříme růstovým stimulátorem a vysadíme do kelímků se substrátrm. Použil jsem klasický
zahradní substrát, určený k pěstování zeleniny, prodávaný v 80l balení.
Rostlinky vypouští vlasové kořínky ve spodní části řízku, proto je ponecháme
alespoň 14 dnů a když jemným tahem zjistíme odpor, nebo když se ve spodních
odtokových otvorech kelímků objeví bílé kořínky, přesadíme řízky do květníčků
9cm. Zde prokoření během dalších tří týdnů, kdy již nakvítají a po přesdazení
do konrčného závěsného květináče vše doženou.
řízky rychle dohánějí pozdní nařízkování
- v truhlících nebude za měsíc
zřetelný rozdíl mez původní rostlinou
a namnoženými rostlinami
*********************************************************************************************Množení
polovyzrálými řízky.Tato metoda se používá začátkem léta. Je šetrnější
k rostlinám, neboť se spotřebuje méně výhonů. Z jednoho původně použitého
na jaře můžete získat 10 řízků. Podrobný popis včetně fotografií přineseme
v aktuální době, tedy asi koncem června.Množení dřevnatými vyzrálými řízky.Tato
metoda je obdobná jako u řízkování rybíru či angreštu před zimou. Koncem
podzimu až do poloviny zimy nařežeme řízky dlouhé asi 30 - 40cm ,
odstraníme listy pokud ještě jsou, pod spodním pupenem seřízneme
po ponoření do růstového stimulátoru horizontálním řezem, nad vrchním pupencem
seřízneme šikmo a uložíme do zeminy zbavené plevelů do hloubky asi 8 cm
ve sponu asi 5cm. Výsadba těchto řízků nebo jejich přesazení přichází v
úvahu až příští podzim. Nenechte se zviklat zdánlivou neúčinností metody,
příští podzim budete příjemně překvapeni. Fotodokumentaci dodáme až bude
aktuální - v říjnu 2002.****************************************************************************************** Dělení je nejjednodušší způsob.Trsovitě rostoucí
květiny rozdělíme tak, aby každá část měla dostatek kořenů i nadzemních
pupenů či výhonů. Takto množíme mnoho trvalek /Doronicum,Cerastium/
i některé druhy skleníkových květin /Gerbera, Sansevieria/. Schopnost květin tvořit orgány k dalšímu množení
využíváme u těchto květin:D c e ř i n é cibule tvoří všechny venkovní
cibulnaté květiny /Tulipa,Narcisus aj./. Sklízíme je v červnu a
červenci a vysazujeme v srpnu až říjnu. U rodu Hyacintus je třeba podpořit
tvorbu dceřiných cibulí naříznutím vegetačního vrcholu na podpučí. Řez
děláme od spodku cibule do hvězdy nebo kruhovým řezem vyřízneme podpučí.
V teple a vlhku se pak na řezech šupin tvoří dceřiné cibulky. Některé druhy
lilií tvoří dceřiné pacibulky v úžlabí listů.
D c e ř i n é hlízky tvoří venkovní
hlíznaté rostliny /Crocus,Gladiolus,/ O d d e n k y s pupeny vytváří
např. Convalaria, Aspidistra aj. Opadavé pupeny, viviparia , vznikají na starších
listech některých tučnolistých nebo kapradin. Z adventivních pupenu na
okraji čepele rostou u některých druhů mladé rostliny, které oddělujeme. Schoponosti doplňovat chybějící části těla
využíváme u těchto způsobů vegetativního množení:
Ř í z k o v á n í je hlavní způsob.
Podle toho, ze které části rostliny řízek odebíráme,rozlišujeme na řízky
stonkové, listové a kořenové. Stonkové řízky mohou být vrcholové, kdy odebíráme
vyzrálou vrcholovou část stonku s několika listy. Tak množíme např. některé
skleníkové květiny /Pelargonium,Hedera aj./, letničky okrasné listem
/Iresine,Pilea aj./ a trvalky /Iberis, Arabis aj./. Dále
používáme řízky s t o n k o v é, které mají jeden nebo více listů /Ficus,Cissus
aj./. K m í n k o v é ř í z k
y u vzrůstných druhů z čeledi áronovitých /Philodendron,Dieffenbachia/
i u rodu Dracaena . Kmínek pokládáme na množárnu buď celý a po vyrašení
postupně odebíráme mladé rostliny, nebo jej rozřežeme na jednotlivé části
s jedním očkem.
L i s t o v é ř í z k y upravujeme z
listové čepele s částí řapíku /Saintpaulia,Peperomia aj./ nebo jen z části
čepele /Sansevieria,Begonia rex/. Mladé rostliny se vyvíjejí z náhradních
pupenů, které se tvoří na větší žilce listové žilnatiny. Ko ř e n o v ý
m i ř í z k y množíme některé trvalky /Anemone,Yucca
aj./. Pro zakořeňování řízků používáme množárenské záhony. Rozhodující
činitelé jsou půdní teplota a vzdušná vlhkost. Substrát použitý pto množení
musí být velmi kyprý a sterilní. Používáme směs rašeliny a říčního písku,
rašelinu s perlitem, polystyrénem, nebo samotnou rašelinu.Teplotu substrátu
udržujeme na 20 - 25 stC a teplotu vzduchu o něco nižší. Toto jsou ale
ideální podmínky, kterých běžný pěstitel nemůže zcela dosáhnout a i v podmínkách,
nedosahujících uvedených požadavků se rostlinám daří zakořenit, pouze doba
zakořenění je delší a ztrátovost větší. Osobně mohu doporučit mlžení řízkovanců.
Pro podpoření používáme různé druhy růstových stimulátorů, na trhu je jich
celá řada. Hřížením se množí karafiáty.
