Untitled

P E T Ú N I E pěstujeme výsevem v únoru do propařené a prosáté výsevní zeminy. Semínka na povrchu jemně přitlačíme naplocho a nezasypáváme.Vlhkost dodáváme jenom postřikovačem, proud vody by drobná semínka spláchnul. Aby zemina příliš nevysychala, opatříme výsevní misku stejnou, sloužící jako vršek miniskleníčku a neopomeneme pro přísun vzduchu vytvořit větrací otvory .Výsevní misku umístíme do teploty okolo 22 stC a čekáme, až semínka vyklíčí.

D o b r á r a d a : nedělejte si starosti s propařováním a použijte mikrovlnnou troubu, do které vlhkou zeminu vložíte na 30 min.Vyklíčení semen tedy nastane asi po týdnu a nyní je záhodno umístit klíčící rostliny buď do boxu pod zářivku, nebo na okenní parapet.V únoru začnou na parapetu malé rostlinky táhnout za světlem a to se projeví nepříznivým vzrůstem dospělé květiny.Proto doporučuji zmíněný box s umělým světlem. Rostliny pravidelně rosíme, pečlivě větráme, abychom i přes propařenou zeminu zabránili vzniku plísňových chorob a sledujeme, jak malé sazeničky sílí. Poté, kdy se objeví první pravé lístky,tedy následné za děložními, rostlinky přepícháme. Přepíchání provádíme zásadně pinzetou, do které rostlinku uchopíme, zakrátíme kořínky asi na jednu třetinu - tento zásah má velký vliv na pozdější tvorbu kořenových systémů rostliny - a rostlinu zasadíme do opět dost jemné zeminy, na vzdálenost asi 2 cm, aby si narůstající rostliny v příštích dnech nestínily navzájem.

Zde vidíte rostlinky po prvním přepíchání, jsou rozsazené asi 2 cm od sebe. Jako horní víko s větracími otvory slouží stejná miska s větracími otvory, na fotografii tato není. Zavlažujeme stále rozprašovačem.Protože během týdne prorostou kořínky ke dnu výsevní misky, můžeme použít spodní kapilární závlahu a nepoužívat horní snímatelnou část.

Sazenice se rozrostly, že se lístky dotýkají a v této fázi je nutné přepíchat je do květníků o průměru 9cm. V těch už zůstanou a až řádně prokoření a vykvetou, poputují do truhlíků na Vašich balkonech.Klikněte si na obrázek.

Po přechodu ze zářivkové rampy do skleníku byla přesazena do květníčku o průměru 9cm, což je ideální velikost pro prokořenení a včasné vykvetení. Na obrázku nad tímto odstavcem jsou rostlinky pěstované pod zářivkami už na stolech ve skleníku. Zde zůstanou až do poloviny května, poté budou otužovány na sluneční záření a pak je už čekají truhlíky venku. Závlahu zajišťuje kapilární stůl, na něm jsou v tácech na dně filcové vrstvy pokryté netkanou textilií, propouštějící vlhkost ke kapilárním otvorům na dně květníčku.

Petúnie umístěné venku.Pěstování petunií nevyžaduje na pěstiteli žádné zvláštní znalosti .Stačí slunné,před větry chráněné místo, aby se rostliny větrem zbytečně nelámaly, pravidelnou zálivku a dvoutýdenní hnojení plným 2% hnojivem. Velmi důležité a rozhodující pro kvetení je odstraňování odkvetlých květů i s oplodněnými semeníky. To v praxi znamená, že nestačí uchopit květ a odstranit jej lehkým tahem, jak se většinou děje, ale vyštípnutí stopky semeníku pod květem. Nebojte se také přerostlé petúnie ostříhat. Odvděčí se Vám po krátké pauze bohatým nasazením květů a navíc rozvětví. Pokud chcete získat semínka, ponechte několik zvláště vyvinutých semeníků na rostlině dozrát, což poznáte podle toho, že zcela uschnou. Ale pozor - náhle prasknou a obsah je nenávratně ztracen, přilepen na lepkavých listech rostliny.Proto doporučuji zaschlé semeníky uložit do mističky a počkat, až zcela uschnou a prasknou. .S u r f í n i e jsou bohatě se větvící a kvetoucí příbuzné petúnií. Na rozdíl od klasických petúnií vyžadují mírně kyselou zeminu a u některých tkzv. samočistících druhů není třeba vyštípávat odumřelé květy, což by v jejich nepřeberném množství bylo na obtíž. Surfínie tedy nevytvářejí semeníky a jejich množení se provádí většinou / výjimku tvoří některé novotvary / vegetativně, tedy zakořeněním řízků. Přezimovat můžete surfínii stejným způsobem jako pelargonii, ale problémem je podzimní výskyt plísní, které většinou rostlinu včas neošetřenou znehodnotí pro její zimní uskladnění.Proto je výhodnější koupě nové sazenice. Dlužno dodat, že i petúnie je z botanického hlediska rostlina víceletá, ale s výjimkou své vlasti, kterou je Jižní Amerika, se všude pěstuje jako letnička. První druh petúnie byl objeven v Brazílii v roce 1823. Dalším křížením vznikly skupiny malokvěté multiflory, jejíž rostliny jsopu asi 30 cm vysoké, vytváří jak jednoduché, tak i poloplné květy, snášející dobře nepřízně počasí. Skupina Gradiflora má sice méně květů, zato ale větších, asi 10cm širokých, dost choulostivých na účinky větru a deště. Skupina nana - kompakta vytváří keříčky asi 30cm vysoké, je velmi odolná proti počasí. Nejoblíbenějsší je určitě skupina pendula - převislá petúnie, vytvářející dlouhé převislé stonky, bohatě větvené a kvetoucí. Květy jsou 5- 7 cm široké, dobře odolávají vedru i dešti a často se používají do okenních truhlíků nebo mís.11