Mšice vysává ze svých hostitelů šťávu a rostlině se nedostává
sil a živin. Většinou si za vše ale mohou právě pěstitelé, kteří opominou
pravidelnou prohlídku spodní strany listů a tak umožní
vetřelcům základní namnožení.
V prvních fázích napadenou rostlinu můžeme
omytím zbavit nežádoucích návštěvníků. Stejně tak
mšice odpuzující saturajka, vysazená vedle chráněných rostlin omezí výskyt
škůdce. Přítomnost mravenců jenežádoucí, podporující výskyt škůdců. Pokud
likvidujeme namnožené mšice chemicky, použijeme
nějaký z mnoha druhů insekticidů na trhu, např. Mospilan.
Velmi účinný je rovněž Pirimor.Mšice broskvoňovázpůsobuje vážné onemocnění broskvoní.Vyskytne-li se ve větším množství,
škodí sáním na listech, mladé větvičky zpomalují růst a toto způsobuje
menší výnos ovoce. Poškozené listy žloutnou, kadeří se a opadají. Kromě
toho přenáší mšice broskvoňová i virové choroby. Abychom usmrtili mřezimující
vajíčka, provádíme zimní postřiky. Při výskytu prvních mšic na jaře stříkáme
stromy Fosfotionem E 50. Mšice
chmelová škodí spolu s mšicí švestkovou a mšicí slívovou na
švestkových stromech. Způsobují zavinování listů, ale vytvářejí i lepkavý
povlak, na kterém se pak daří černím. Ochrana je opět zimním postřikem
a v době vegetace postřik Metationem E 50.
Mšice listová napadá především černý
rybíz, kde způsobuje velké škody síním na listech. Poznáme ji tak, že se
brzy na jaře vytvoří na rubu listů jakési puchýřovité výdutě. Po mšicích
se objevují známé černě. Ochrana opět zimním postřikem a v době vegetace
insekticidy.
